Pod vlivem temnoty - 8

13. července 2017 v 0:00 | Majo |  Pod vlivem temnoty
Další přednastavená povídka :3
Za komentáře děkuji Lule, Jenny, Mei, Ivaně, Ade a Tereki :3 Vím, že jsem s tím trapná, ale jste vážně nejlepší :3
Jsem ráda, že mají všichni tak rádi Itachiho :D Snad najde i Sasuke místo ve vašich srdcích :D



Celý následující den byl Naruto plně zaměstnán. Na Sasukeho žádost, se měl dostavit jeden z jeho dlouholetých přátel - Sai. Další černooký, jak se dalo přepokládat. Co Naruta však při krátké diskuzi se svým pánem překvapilo, bylo, že se tento jeho přítel řadil mezi takzvané ´Nižší Nejvyšší´, což samo o sobě znělo jako naprostá pitomost.
Když nad tím ale chvíli Uzumaki přemýšlel, dávalo to docela smysl. Černookých lidí přece muselo být také hodně do počtu. A vládnoucí vrstva nemohla mít několik set, ne-li tisíc jedinců.
A tak si to ti nejvyšší z Nejvyšších prostě rozškatulkovali na několik menších frakcí.
Naruto se ušklíbl. Nakonec ani černá barva očí nemusela nutně znamenat moc a sílu.
Jeho myšlenky se najednou stočily k velmi zajímavému tématu. Bylo by možné… Bylo by možné, tyto černooké obyvatele jejich země, nějakým způsobem využít? K rebelským užitkům, samozřejmě… Třeba kdyby se nějak dokázali dohodnout. Kdyby bylo rebelů dost na to, aby s pomocí některých nižších Nejvyšších dokázali přemoci ostatní. Výměnou za to, že jim bude zachován život, a dobré postavení, v následující nové etapě dějin.
Blonďáček zamrkal. Na co to myslí? Vždyť on přece není rebel. A takové nápady byly kacířské. Neměl by na nic takového ani pomyslet. Ale stejně… Narutovi to nedalo. Co kdyby se to dalo nějak uskutečnit? Mír a spravedlnost pro všechny? Pro jeho matku a vždy oddanou Hinatu.
Hinata. Kdepak jí byl asi konec? Byl si jistý, že její trest ještě neskončil.
Najednou jeho nitro zaplavila beznaděj a obrovský strach o dlouholetou přítelkyni. Co s ní pobyt v temnotě udělá? A co hůř, co s ní udělá po psychické stránce?
Hinata byla vždycky milá a naprosto oddaná své rodině a svým přátelům. Když na tom byla Narutova rodina špatně, ona vždycky dokázala pomoct. Nejednou ve spíži duchovních kradla, aby on a jeho matka nezemřeli hladem.
Povzdechl si. Velmi si přál jí ještě někdy spatřit. Najednou dostal nápad. Co když mu to Sasuke povolí? Co když se bude chovat tak, aby mu mladý Nejvyšší umožnil vidět jí i Kushinu?
V očích mu zajiskřilo. Určitě to za to stálo. A kdyby se nakonec dokázal dostat Uchihovi pod kůži, bylo by to prospěšné i pro odboj.
Tedy jedině v případě, že ho Fugaku nenechá do té doby zavraždit. Hlava Nejvyšších na něj měla spadeno, tím si byl jistý. A nějakým způsobem to souviselo s jeho otcem.

"Je docela roztomilý, nemyslíš?" nadhodil z ničeho nic Sai, zatímco si nabíjel kuši.
"Hm?" zamručel jen druhý černovlásek.
Sai se uchechtl, mávl na jednoho ze sluhů, namířil kuši a vystřelil na ptáka, kterého onen sluha zrovna vypustil ze svých rukou. Šíp se zabodl přímo do srdce a pták klesl k zemi jako padající list.
Pak se mladík otočil na Sasukeho. Byl zvyklý, že ho budoucí hlava Nejvyšších naprosto nevnímala, ale občas mu to již krapet lezlo na nervy. Úlisně se usmál, jak to uměl jenom on, a hlavou pohodil Uzumakiho směrem. Blonďáček zrovna mířil ke kachně, kterou Sai trefil. Bylo zvykem, že všechna zastřelená zvířata, se toho dne podávala na počest hosta, a jedno z nich bylo vycpáno, a darováno mu jako trofej.
Sai pozoroval hocha při chůzi a hodnotil jeho pozadí. Po chvíli ji zanesl do kategorie, kterou sám pojmenoval jako ´šukatelná prdelka´.
"On. Tvůj otrok. Je docela… použitelný."
Sasuke se zamračil. O tom, že byl Sai malá zákeřná potvora, věděl už dlouho, ale že by mu chtěl přebrat to, co bylo jenom jeho?
"Ani na to nemysli, Saii." Řekl jenom.
"Takže se ti líbí." Zasmál se Sai. Teď to bylo úplně jasné. "Už jsi s ním…"
"Ne."
"A co ti brání? Jsi Nejvyšší... Bude tě muset poslechnout." Uchechtl se. Jednou rukou objal Sasukeho kolem ramen a natočil ho tak, aby měl co nejlepší výhled na Narutův zadeček. "Jen se na něj podívej. Jak si vykračuje, v těch upnutých kalhotách, a provokuje. Ta malá rajda, určitě to dělá schválně. Určitě chce, abys mu ho tam strčil."
Na Sasukeho neměla Saiova chlípná slova absolutně žádný vliv. Rázně od sebe Saie odstrčil. Ne, že by neměl rád tělesný kontakt, ale o ten Saiův doopravdy nestál.
"On není takový." Řekl jenom a vytrhl druhému chlapci kuš z ruky. "Myslím, že se mu hnusím." Zamumlal a zamířil, přičemž si dal veliký pozor, aby nezastřelil svého sluhu.
"Samozřejmě že se mu hnusíš. Jsi černooký. Jsi Nejvyšší. A on je modrooký, co ti musí sloužit. Komu by se někdo takový nehnusil?" zeptal se řečnicky.
Sasuke si jen odfrkl a konečně vystřelil.
Dvacet metrů od něj Naruto zděšením ucukl. Strnule natočil hlavu k zemi. Zadíval se na kachnu, kterou držel v ruce a vyvalil oči. Vedle Saiova strakatého šípu, který procházel ptačím srdcem, byl najednou ještě jeden. Sasukeho temně černý šíp, jako noc, procházející pravým okem.
Blonďáčkovo srdce nepřestávalo hlasitě tlouct.
"Ten hajzl…" zamumlal Naruto na půl slova. Na takovou vzdálenost ho Sasuke nemohl slyšet, ale on moc dobře viděl ten vítězný úsměv, který se usídlil na Uchihově tváři. "Ten hajzl." Zopakoval.

I Sai se na Sasukeho díval s jistou mírou překvapení. "Mohl jsi ho zabít."
"Ale nezabil." Oponoval Sasuke a ušklíbl se. Pak se na svého přítele otočil. "Trefil jsem pohybující se cíl, do oka."
Nižší Nejvyšší jen zavrtěl hlavou. Nakonec se však jeho rty zvlnily do jemného úšklebku. "Samozřejmě." Řekl a podal Sasukemu pravou ruku. "Jsi vítěz. Tak jako vždycky."
Potřásli si rukama. "Stejně si myslím, že bys ho mohl využít i jiným způsobem. Víš, lepším, místo toho, aby sis z něj dělal jehelníček."
"Hm…" Sasuke jenom mávl rukou.
V tu chvíli k nim dorazil již velmi nasraný Naruto. Byl celý rudý v obličeji a měl sto chutí Uchihovi říct, co si o něm myslí. Místo toho se mu jen vzdorovitě podíval do očí, pustil kachnu i se dvěma šípy na Sasukeho velectěné šlechtické nohy a bez jediného slova se otočil a odešel.
Sai se rozesmál. "Nechci nic říkat, Sasuke, ale docela ti to nandal. Beze slov."
"Zmlkni." Zavrčel jenom černooký. Poprvé za dlouhou dobu Uzumaki ukázal vzdor, který v něm celou dobu dřímal. Sasuke to nemohl nechat jen tak být. Musel něco udělat. A nakonec, myšlenka, kterou prve vyřkl Sai, nebyla zase tak špatná.
Naruto byl docela použitelný.

Sevřená pěst dopadla na drsný a tvrdý povrch hradní zdi. Několik úderů stačilo k tomu, aby se roztrhla kůže a z rány dopadlo několik kapek, a zbarvilo tak povrch zdi dočervena.
"Kretén!" ulevil si naštvaně Naruto, když už po několikáté praštil do té zpropadené zdi. Byllo mu jedno, že si ublíží, a že je celé toho jeho počínání nemyslitelné. Potřeboval nějak upustit plyn. A když nemohl být cílem ten rozmazlený fracek, musel si holt najít něco jiného. "Seru mu na nějaký jeho příkazy!" zařval a naposledy praštil do zdi.
Zhluboka dýchal, jak byl rozzuřený. Nakonec se o zeď musel opřít rukama, aby nezavrávoral.
Z ničeho nic za sebou uslyšel smích. Poplašeně se otočil.
"Hádám, že jste se se Sasukem nepohodli."
Naruto překvapeně zamrkal, když rozpoznal osobu, která před ním stála.
"Copak? Stalo se něco?" usmál se mile Uchiha Itachi. Nejspíš ho Narutovo překvapení pobavilo.
"Uhm… můj pane." Zakoktal Naruto, a vysekl před Uchihou něco, co mohlo být vzdálenou příbuznou poklony. Nejspíš z pátého kolena. "C-co vy tady děláte?" zeptal se zvědavě. Toto bylo poprvé, co se Sasukeho bratrem mluvil. A jak si tak uvědomil, bylo to ve skutečnosti poprvé, co před sebou stáli tváří v tvář.
"Zrovna jsem procházel okolo otevřeného okna, když jsem spatřil Sasukeho střílet. Máš štěstí, že je tak vynikajícím střelcem, jinak si nejsem úplně jistý, zda bys to přežil." Řekl Nejvyšší, zatímco mu na tváři zůstával jemný úsměv.
Proč měl Naruto pocit, že byl tento muž, tolik jiný než Sasuke? Přestože sdíleli stejnou krev, měl Naruto pocit, že byl Itachi na černookého… vlídný.
"Jak to tak vypadalo, ani Sai neshledal Sasukeho čin správným. A pak jsi k němu přišel, a já byl přesvědčený, že mu jednu vrazíš. A že se tak nevyhneš další příležitosti, udělat našemu otci velikou radost." Pokračoval dál šlechtic. "Ale ty ses ovládl, což mě velmi překvapilo. A pak jsi zmizel. A jelikož jsme ještě nikdy neměli možnost se pořádně poznat, rozhodl jsem se, že tak učiním dnes. Ještě před tím, než tě stihne Sasukeho trest."
Naruto se nad tím pozastavil. "Myslíte, že mě potrestá?"
Itachi se uchechtl. "Opravdu je to to jediné, co tě na mém proslovu zaujalo?"
Uzumaki okamžitě zčervenal a sklopil hlavu k zemi. "O-omlouvám se, můj pane."
Bylo to zvláštní. Itachi byl černooký, a stejně k němu cítil zvláštní druh uznání a respektu. Bylo to kvůli tomu, že zachránil Deidaru před jasnou smrtí? Nebo to bylo tím výrazem nesouhlasu při jeho bičování? Těžko říct.
"To nic." Itachi nad tím jen mávl rukou. "Ano, určitě tě potrestá. Tak, jako otec trestal jeho, za každý malý přestupek." Úsměv na jeho tváři povadl. "Je mi to velmi líto, Naruto. Kdyby tě otec přidělil mě… Bylo by to jiné."
"Proč si myslíte, že to neudělal?" zajímalo Naruta. "Jste… jiný než on."
Itachi souhlasně kývl. "Věděl, že bych nad tebou nedržel pevnou ruku. Proto tě dal jemu. Sasuke je… Je trošku labilní."
"Trošku? Je to úplný psychopat, mohl mě zastřelit!" rozohnil se Naruto. Na chvíli zapomněl, s kým to vlastně mluví, a povolil svému jazyku, říkat si co chce.
Itachi však jen zavrtěl hlavou. "Nemůže za to. Je to jen výplod otcovy výchovy."
"A vaše matka s tím nic nezmohla? Nemohla Nejvyššímu říct, že taková výchova je pro dítě nevhodná? Můj otec by nikdy neudělal nic, co by pro mě a matku nebylo správné." Řekl dychtivě. Při vzpomínce na otce pocítil osten bolesti.
"Něco by jistě řekla," zašeptal Itachi. "kdyby ji otec nezavraždil přímo před Sasukeho očima."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sakurako-neko sakurako-neko | Web | 13. července 2017 v 9:28 | Reagovat

Ba-dum-tss!!
Draaamaaaaa! xD Ale jako jo, s tímhle mě Ityn fakt dostal, už dává smysl, že ja Sasan takej psychoušek ^^ Ale to nevadí, Naru má určitě psychoušky rád... :D  :D
Obvykle Saie v povídkách nemám ráda, ale s tímhle musím více než souhlasit! :-D Sasane, přiznej si to, Naru je ňuňu a ňamka ^^ Toho do postele prostě chceš! :D
Dočteno, spamming ukončen :*

2 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 13. července 2017 v 20:21 | Reagovat

sai je proste sai. sai bol, je a bude iny. ale chudak sasu. neozaj sa necudujem ze je psychus. vydiet vrazdu vlastnej matky....brr. ale naru pomôze, dostane sa mu pod kozu a vsetko spolu zmenia... hihihi snivaj dalej :-P

3 Mei Mei | E-mail | Web | 14. července 2017 v 20:18 | Reagovat

V kliduuuuu, Sasuke má jenom trauma xD to se spraví, to bude dobrý xDDD

4 Adaa Adaa | 16. července 2017 v 16:55 | Reagovat

no ja čumím :-D ..ten záver sánka dole ... už sa vôbec nečudujem Sasu labilnej povahe.. skláňam sa pred autorkou a pred jej psychologizáciou postav...páči sa mi ako je Sasuke zobrazovaný a už sa nemôžem dočkať aký trest si na Naruta vymyslí :-D ..stotinu sekundy som si dokonca myslela, že ho po tom ako mu spustil mrcinu na nohy nechá znova zmrskať :P ..už aby bolo pokračovanie :-D

5 Jenny Jenny | Web | 22. července 2017 v 10:28 | Reagovat

"Sasuke je trochu labilní" x,D promiň mělo to asi vyznít vážně ale já v sobě potlačovala záchvat smíchu x,D
Je to parádní *,* Asi se mi nelíbí určitě něco na Naruta zkusí... Sasuke je labilní to vysvětluje vše a Itachi je fufinek :3
Moc se mi to líbí :3 omlouvám se že komentují tak pozdě QQ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama