PŘIPOJTE SE K NÁM NA NAŠÍ FACEBOOKOVÉ STRÁNCE!

LEDEN
V hlubině - každé pondělí
Záměna - nepravidelné
Pro vyšší dobro - každý čtvrtek
Zlato, co se třpytí - připravuje se








Pod vlivem temnoty - 1

25. května 2017 v 0:00 | Majo |  Pod vlivem temnoty
Miláčci <3
Jak jsem slíbila, k dnešnímu dni vychází první kapitola nové povídky, Pod vlivem temnoty. Doufám, že se Vám ten nápad bude líbit :)
Povídka je lehce inspirovaná (kasty dle barvy očí) sérií knih od Brandona Sandersona, Archiv Bouřné záře. Já osobně to naprosto zbožňuji, příběh je úžasný a knihy mají skoro 1000 stránek, což je pro mě jako afrodiziakum. Takže vřele doporučuji :3 V knize je to však obráceně, plavooci jsou lidé na vrcholu, temnooci jsou lidé nižšího postavení.
Itadakimasu!



Vysoký černovlasý muž vystoupil z honosného kočáru, následován několika plně ozbrojenými strážemi. Bylo sice teprve okolo druhé hodiny odpolední, ale v tuto dobu nebylo bezpečné, potloukat se sám, na veřejných místech. Zvlášť když se jednalo, o hlavu Nejvyšších.
Procházel po kamenné cestě, vedoucí až k velkému klášteru. Už z dálky mohl vidět uvítací výbor, jenž na něj čekal.
I když tuto cestu za svůj život absolvoval už tolikrát, že ji znal téměř nazpaměť, bylo by neslušné, nechat muže jeho postavení bez patřičného přivítání. Mohly by z toho být problémy.
Spolu se strážemi, došel až k nehybně stojícím lidem. Ten, kdo je neznal, by si je díky jejich strnulému klidu mohl splést se sochou.
Každý Nejvyšší však věděl, že jsou tito lidé spojeni se samotným Bohem, který jim dodává vnitřní klid.
Nebo to byl ďábel?
Fugaku Uchiha hleděl do tváří duchovních s mrtvolně bílýma očima. Byly tak jiné, přesným opakem těch jeho.
Stačil jediný pohled, aby mu došlo, že jich je o jednoho méně. Zamračil se, nebylo to poprvé. Zajímalo ho, jak hodlá Hlavní duchovní tuto záležitost vysvětlit.
"Uchiho-sama." Poklonil se nejvyšší z mužů, dávajíc tak najevo svou naprostou poslušnost. Ostatní členové uvítacího výboru ho napodobili.
Černovlasý muž, jen kývl hlavou. "Zase se setkáváme, Hiashi." Řekl jen.
"Ach, ano. Přijde mi to však jako včera, kdy jsme se naposledy shledali." Pravil poklidným hlasem duchovní. Ostatní se znovu uklonili.
Pouze sám Nejvyšší a Hlavní duchovní věděli své. Střežili jeden druhého pohledem, jako by koukali na jedovatého hada, který je má každou chvíli uštknout.
"Všiml jsem si, že dnes nejste v plném počtu. Znovu." Nadhodil Uchiha neuctivě.
Hyuuga Hiashi stiskl ruku v pěst, ale jinak svou hanbu a zlost nefiltroval. Mávl na ostatní, členy své rodiny a zároveň duchovní, aby si šli po svých. Sám poté pokynul Nejvyššímu rukou směrem do klášterních zahrad.


Procházeli se v doprovodu Uchihovy osobní gardy. Duchovní to neschvaloval, ale to, co chtěl, či nechtěl, bylo momentálně každému jedno. Jednalo se o bělooka, duchovního. V životě si sice nežil tak špatně a byl svobodný, ale jeho názory byly vedle Nejvyšších nepodstatné.
Zamračil se. Nelíbilo se mu to, ale nahlas neřekl ani slovo. Byl sice nespokojený, že je z určité míry utlačován, ale nemohl nic říct. Kdyby se tak stalo, obvinili by ho, že patří ke kacířům. A něco takového se nemohlo stát. Znovu už ne.
"Tak jste si všiml..." načal ono citlivé téma.
"Nepřítomnosti vaší dcery? Samozřejmě. Nebylo by to poprvé."
Hyuuga Hiashi se zastavil u jedné z kvetoucích sakur a prsty utrhl jeden z květů. Hleděl na něj ze všech stran a obdivoval jeho krásu, pociťujíc alespoň malé zadostiučinění z Fugakova netrpělivého výrazu.
"Nevím, co bych s tím měl dělat." Pravil a stále obdivoval ten malý zázrak přírody.
"Sám víte, že je to urážka mého jména, když se jeden z přímých potomků duchovního nedostaví. Takový je zákon. Chcete snad za něj nést následky? Vyklopte to, vidím, že něco skrýváte!" zahřměl z ničeho nic Uchihův hlas. Hiashi nebyl v pozici, aby mohl odmítnout.
Bělooký muž sklonil pohled k zemi. "Hinata… Moje dcera…"
"Vím, jak se jmenuje."
"Už několik roků se přátelí s jedním chlapcem." Vyslovil nakonec věc, která ho trápila.
Fugaku nakrčil obočí. "A to je důvod, proč nemohla přivítat svého pána? Taková malichernost, za kterou však musí být potrestána."
Duchovní zakroutil hlavou. "Nepochopte to špatně. Není to žádný románek dospívající dívky, to ne. Ona… přátelí se s modrookým chlapcem." Řekl nakonec.
Uchiha se zarazil. "S modrookým chlapcem?" zopakoval po svém poddaném, jako by se chtěl ujistit, že slyšel správně. "S modrookým?"
"Ano."
Fugaku se zákeřně usmál. "Tato situace má však jednoduché řešení, můj milý příteli. Hinata bude potrestána, a chlapec zbičován, za to, že ji svedl na scestí."
Hiashi ale stále kroutil hlavou. "Tak jednoduché to není, můj pane. Otec toho chlapce před svou smrtí zaplatil vysokou daň, aby mohli být ti, co po sobě zanechá, svobodní. Chlapec a jeho matka jsou nedotknutelní."
Nebylo mnoho příležitostí, kdy se Uchiha Fugaku, hlava Nejvyšších, v životě smál. Teď se však jeho ústa roztáhla do širokého krutého úsměvu.
Modroocí. Špína lidstva. Ta největší chátra, kterou jim mohl Bůh nadělit. Moc dobře si pamatoval na legendu, kterou mu tak ráda vyprávěla jeho chůva, když byl malý. Příběh o tom, jak si byli dřív, v dávných časech, všichni lidé rovni. Pak však přišli netvoři s rudýma očima, kteří ovládli všechny ostatní, a sami se skryli za černou temnotou.
On sám objížděl každý půlrok své vazaly. Vzít svobodu všem, jejichž oči se neleskly jako černá noc, bylo jeho cílem. Musel na to jít však pomalu, opatrně. Musel jít od těch nejnižších kast, a pak se propracovat až k těm nejvyšším.
Ano, přesně to udělám… Pomyslel si ve chvíli, kdy si zvědavě prohlížel svého bělookého společníka.
"Tak vysokou daň, říkáte?"
Hiashi horlivě přikyvoval. Moc dobře věděl, že tomu hochovi a jeho matce právě dost slušně zavařil, ale co jiného měl dělat? Nechat potrestat svou dceru? Vždyť ona přece za nic nemohla.
O sekundu později mu došlo, že ten chlapec také ne. Prostě jen oba dva hledali přátele. To museli narazit zrovna na sebe?
"Ano. V tomto sektoru je platný zákon o dani za vykoupení se. Ten zákon stále platí, nemýlím-li se?" pokoušel se zahrát na dobrou stránku černookého Nejvyššího, i když si nebyl tak úplně jistý, jestli nějakou dobrou stránku vůbec má.
"Samozřejmě, že je ten zákon platný. Ale každý zákon se dá zrušit. Jak se jmenuje ten chlapec?"
Hyuuga poznal, že prohrál. Zas a znovu. Zasmušile se podíval na mraky na obloze. Jak dlouho tohle utlačování bude ještě trvat?
"Naruto. Uzumaki Naruto."


Před malým dřevěným domkem zastavili tři vojáci na koni. Netrvalo dlouho a jeden z nich už bušil na oprýskané dřevěné dveře. Po pár sekundách se dveře otevřely a vykoukla z nich rudovlasá hlava nějaké ženy.
Už podle uniforem poznala, o koho se jedná, kdo to před ní stojí. Tři hnědoocí vojáci na ni povýšeně hleděli, i když i oni na první pohled poznali, s kým mají tu čest. Věděli, koho mají Nevyššímu přivést. Modrookého chlapce. A pokud ta žena byla jeho matka - a oni věděli, že byla - mohlo to znamenat jen jediné, a to, že se někdy v minulosti dopustila nějakého hrozného činu, a byla ze svého klanu vyhoštěna. Proč by si jinak žena s šedivýma očima, brala modrookého muže?
"Co chcete?" zeptala se rázným hlasem. Stačilo pár sekund, aby věděla, že si nepřišli popovídat nad šálkem vychlazeného čaje.
"Hledáme Uzumakiho Naruto, modrookého chlapce, a Hyuugu Hinatu, dceru Hlavního duchovního." Odrecitoval jeden ze strážníků poslušně, jak se patřilo na muže jeho postavení. "Hádám správně, že jste Uzumaki Kushina, jeho matka?"
"Hádáte. Ale Naruto tady není. A tu dívku neznám, museli jste se splést." Řekla a chystala se dveře znovu zavřít, ale druhý z vojáků je zaklínil nohou.
"Ne tak rychle paninko. Víme ze spolehlivého zdroje, že tady oba dva jsou. A máme nařízeno, přivést je pokud možno i v poutech a s koulí na noze." Řekl třetí.
Kushině se v obličeji mihl vystrašený výraz, který ale okamžitě nahradila pevnou, nevzdávající se grimasou. "Jsem svobodně žijící žena, a stejně tak můj syn. Co od nás proboha chcete?"
"To není tvoje věc, ženo. Sám Nejvyšší má s chlapcem plány. A dívka bude potrestána, jak si zaslouží."
"Jděte k čertu." Zamručela rudovláska a dveře jim zabouchla před nosem.
Stačily však jen dvě vteřiny, než dveře s velkým prasknutím vykopli z pantů.
"Když to nejde po dobrém…" zařval první voják a neurvale čapl ženu za ruku, až vykřikla bolestí. Byl rozhodnut ji dotáhnout až před samotného Uchihu, když ho v tu chvíli zarazil výkřik.
"Počkejte!" přímo před nimi stanul blonďatý mladík s průzračně modrýma očima. Za ním se vystrašeně krčila fialovovlasá dívka, jejíž oči jasně dokazovaly, že je jednou z duchovních.
"Naruto, uteč!" zaječela jeho matka, ale Naruto jen zavrtěl hlavou.
"Co to děláte?! Na tohle nemáte právo, žijeme zde svobodně! Můj otec…"
"Uchihovi-sama je úplně jedno, co udělal, nebo neudělal, tvůj otec. Je mrtvý a tak s tím nemůže nic udělat, nemyslíš?"
Mladík se zamračil a chystal se zaútočit. Jeho otce si do huby nikdo brát nebude! Při prvním pokusu o zásah to byl však on, kdo se svalil v bezvědomí na zem.
"Hlupáku! To nevíš, že jsme snad speciálně vycvičení?!" zařval na něj nejmileji vypadající voják, ale jeho slova se k Narutovým uším již nedostala. "A ty!" ukázal na modrovlasou dívku, které po tváři stékaly slzy. "Kdybys nebyla malá hloupá holka, nic z tohohle by se nemuselo stát!"
"J-je to m-moje vina." Vzlykala. Nikdy nebyla moc průbojná, to jenom s Narutem se vždycky cítila silnější. Ale teď? Bude kvůli ní trpět? S tím nemohla žít.
"Ano, to je." Zavrčel. "Půjdeš s námi dobrovolně?"
"A-ano. H-hlavně jim ne-neubližujte."
"To už je na Uchihovi-sama."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | Web | 25. května 2017 v 10:11 | Reagovat

Aww *,* chci dalsi diiil *,* wii psat na mobilu je za trest x,D
Ted ale zpet k veci...
Zamilovala jsem si to vypada to uzasne a hned mi dej pokracovani jinak se nevzpamatujuuu QQ
Naruto bude otrokem Sasuke urcite x,D a budou se milovat... Na tajnacku >xD wahahaha x,D *jenny a jeji myslenkove pochody*

2 Adaa Adaa | 25. května 2017 v 14:29 | Reagovat

Nikdy som neverila, že môže byť človek závislí na čítaní poviedok...no teraz tomu už verím...vybudovala som si ťažkú závislosť a to len z prečítania prvej kapitoly... asi začínam dostávať absták..potrebujem ďalšiu dávku v podobe pokračovania...kedy bude ďalší diel?...dúfam, že čoskoro...hádam autorka nemá pre Naruta pripravené príliš veľké trýznenie.. bičovanie, rozpálené železo, lámanie v kolese :-P ..úž sa veľmi ale fakt veľmi teším na pokračovanie :-D

3 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 25. května 2017 v 20:26 | Reagovat

boooze vyzera to veeeelmi zaujimavo. chudak naru. som zvedava ako to bude dalej. som napnuta ako to bude s chudakom narutom a a a .. prosim rychlo rychlo dalsi diel. na 1000% bude naru saukeho otrok. boooze uz teraz sa tesim :-D  :-D

4 Majo Majo | Web | 25. května 2017 v 22:32 | Reagovat

[1]: Aww, sestři, děkuji za komentář :3 Uvidíííš :P

[2]: Děkuju mockrát za komentář, povídka bude vycházet pravidelně každý čtvrtek, snad to do té doby vydržíš :D jej, ty máš ale fantazii, ne, Naruta nebudou lámat v kole, ani ho nebudou pálit železem :D

[3]: Děkuju moc za koment, mám předepsané skoro další čtyři kapitoly, takže se nemusíš bát že bych se opozdila :D

5 Mei Mei | E-mail | Web | 12. června 2017 v 12:10 | Reagovat

Hm-hm, začíná to pěkně :3 Ať zbičují Hinatu za to, co dělá Narutovi už hodně dlouho 😂😂

6 Tereki Tereki | 16. června 2017 v 21:13 | Reagovat

ohohoho to vypadá zajímavě.. trefila ses mi do noty s tím prostředím.. jakmile někdo řekne alternativní svět -> středověk, fantasy, už jsem tam a nikdo o tom ani neví!
bwahahha.. okay, jdu se odkutálet na další díl xD

7 sakurako-neko sakurako-neko | Web | 13. července 2017 v 8:01 | Reagovat

No, když je to ráno, řekla jsem si, že tě trošku zaspamuju xD Snad nevadí xD
Taaakže Hinata jenom brečí, Naru je cute a je tam dobře ukázáno, jak funguje politika :D  :D Takový to: Zaplatili jsme si za svobodu! - Hm, nasrat. :-|  :-|
Nah, jebe mi xD To je tím čajíkem co piju :-D
Jdu číst dál! :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama