Obdaření 2 - 6

5. ledna 2017 v 0:00 | Majo |  Obdaření 2
Táákže, máte tady další díl :3
Tentokrát není tak dlouhý, ale obsahuje všechno, co jsem chtěla :) Jen není tolik času na psaní, bohužel... Ach, to ošklivé učení.
Sasori prožívá po vysněné noci opravdu krásné ráno.


Sasori se vzbudil po vášnivé noci s Hidanem úplně rozlámaný, avšak s úsměvem na rtech. Chystal se se přivinout ke svému novopečenému milenci, a proto ho velmi překvapilo, když vedle sebe na posteli nikoho nenašel. Zmateně se rozhlédl kolem sebe. Po chvilce zírání a přemýšlení, co se asi tak mohlo stát, si obmotal prostěradlo okolo pasu a vydal se na průzkum velitelova bytu.
Když nad tím tak přemýšlel, nikdy jeho soukromé obydlí nenavštívil. Soukromé apartmá pro velitele bylo v jednom z nepřístupných křídel tohoto komplexu.

Podíval se do všech místností, od koupelny po malou kuchyňku, ale nikde bělovlasého svalovce nenašel. Sasori se zamračil. Jak to tak vypadalo, Hidan se zdejchnul brzo ráno, aniž by po sobě zanechal nějaký vzkaz. Rudovlásek se kousl do rtu, na hrudi ucítil tíživý pocit. Že by si s ním jen užil a pak ho odkopl? Ne, to mu nepřišlo pravděpodobné. Ale semínko pochybností v jeho nitru pomalu zapouštělo kořeny.

Rozhodl se zbytečně nezmatkovat. Nejlepší bude, když si to všechno sám ověří.
Zaplul do koupelny, kde se ze sebe pokusil udělat člověka. Pousmál se, když na těle našel důkazy včerejší noci. Otisky zubů a Hidanových dlaní. Skoro se zachechtal při vzpomínce na to, jak byl Hidan vykolejený, když se dozvěděl, že Deidara byl jeho první. A on první Deidarův. Nebyla v tom žádná láska, pouze čiré přátelství a touha po tom nebýt panicové. A také hodně saké…

Když se osprchoval a zkulturnil, posbíral své rozházené oblečení, aby se mohl obléknout. Triko bohužel nebylo úplně v tom nejlepším stavu. Bylo na dva kusy.

Povzdechl si, takhle ven jít nemůže. Zavrtěl hlavou a vydal se podívat do Hidanovi skříně, jestli tam nenajde něco použitelného.

Jak to tak vypadalo, Sasorimu nic úplně nesedělo, ale nedalo se nic jiného dělat. Ze skříně si vypůjčil bílou košili. Rukávy si vykasal až k loktům a co nejvíc látky se snažil nacpat do kalhot.
No, dobře, možná v tom vypadal jak v pytli, ale aspoň se o něm nebude říkat, že je to exhibicionista.
Stačilo pár hlubokých výdechů a nádechů pro uklidnění a mohl se vydat za svým milencem.


***


Hidan byl nervózní. Jak na to mohl sakra zapomenout? Že dnes přijede král? Podrbal se na hlavě a honem honem se snažil dořešit poslední dokumenty, jen pro to, aby se pak mohl věnovat přípravám pro krále.

Nestíhal. A on nesnášel, když nestíhal.

Když se dveře otevřely a v nich stanul Sasori s ne moc zrovna milým výrazem ve tváři, jeho srdce se rozbušilo. Cítil se provinile. Bylo mu jasné, co se tady během pár vteřin začne odehrávat.

Sasori se zastavil mezi dveřmi, pozoruje ho.

"Co se stalo?" zeptal se jen.

Hidan se zhluboka nadechl, aby mu mohl sdělit své rozhodnutí, ale nakonec z něj nic nevyšlo. Naštvaně se zahleděl do papírů.

"Dneska přijede král, zapomněl jsem na to. Musel jsem vstát dřív a tak…" zabručel, očima vypaluje díru skrz papír a stůl.

Sasori se zamračil. "To ale není ten důvod, viď?" nemusel říkat důvod k čemu, oba dva moc dobře věděli, o čem je řeč.

Hidan složil hlavu do dlaní a vzdychl. Jak mu tohle má sakra vysvětlit?

"Aha…" zamumlal Sasori. "Tak doufám, že sis to užil."

No, nebude přece plakat nad rozlitým mlékem. Pokusil se zahnat slzy úšklebkem, který se mu objevil na tváři.

"Ne, počkej!" vykřikl Hidan. "Nechci, aby sis tohle myslel, já…"

Vstal ze svého křesla, aby k němu mohl přejít a položit mu ruku na rameno. "To, co k tobě cítím… je skutečné. Jenom… Jenom to nepřišlo v tu správnou dobu."

Věděl, že něco takového ho těžko utěší, ale byla to pravda. Prostě na to nebyl ten správný čas, s válkou na krku. A teď ještě ty zkoušky a příjezd krále, k tomu uražený Deidara…

"Miluješ mě," řekl Sasori a pevně se mu zadíval do očí. "A jestli budeš tvrdit, že ne, tak jsi prachobyčejný lhář."

"Nebudu to tvrdit," skoro zašeptal bělovlasý. "Jen teď… Není ta správná doba. Možná časem, až se všechno uklidní."

Sasoriho pohled ještě víc ztvrdl. "Čas. To je myslím něco, čeho máš ty až moc. Ale jsi jediný. Do kdy mám čekat, hm? Dvacet, třicet let? Já zestárnu, Hidane. Bude ze mě prošedivělej dědek, až se ty k něčemu rozhoupáš."

"To ne… Neboj se toho, že by to trvalo tak moc dlouho. Chci jen trochu času," chtěl ho obejmout a říct mu, že se všechno spraví, ale Sasori ho odstrčil.

"To si nemůžu dovolit."

A byla to pravda. Nehodlá čekat na to, až bude na smrtelné posteli. To ne. A on naštěstí věděl, co přesně má teď dělat.


***


Z velitelovy pracovny se vyřítil jako namydlený blesk. Bylo načase uskutečnit to, co se dočetl v babiččiných spisech. Do své pracovny se dostal tak rozlícený, že si ani nevšiml naštvaného blonďáka v rohu. Teprve ve chvíli, kdy promluvil, zaznamenal jeho přítomnost.

"Tak co, jak sis to užil?" zeptal se s cynickým podtónem v hlase.

Sasori div nevyletěl z kůže, jak se ho lekl. Otočil se po směru jeho hlasu a našel ho sedět na své židli.

"Co máš na mysli? A jak ses sem sakra dostal?" skoro zavrčel.
"Ty moc dobře víš… Včera jsem vás viděl," zaprskal Deidara naštvaně jak vzteklá kočka.

Sasori vyvalil oči, ale pak se nahlas rozesmál. Lepší už to být opravdu nemohlo. "A co jako?"

"Co jako? To si děláš srandu? Nepřijde ti to trochu… nechutný? Vždyť je skoro jak náš otec a ty se s ním muckáš?"

Rudovlásek stočil pohled stranou, tohle s ním opravdu řešit nepotřeboval. Udělal dobře, že mu o své lásce k Hidanovi neřekl. Tušil, že by to nepochopil. A jeho tušení se ukázalo jako správné.

Dei si jeho zvláštního výrazu všiml.

"O bože… Vy jste spolu spali, žejo?" spráskl rukama.

"Do toho ti nic není," odsekl.

"Aha. A jak to vypadá, tak tě hned ráno poslal k vodě. A ty sis určitě myslel, že tě miluje," zasmál se Deidara, ale o chvíli později ho smích přešel, když ho jeho nejlepší přítel chytl pod krkem.

"On mě miluje," zavrčel vztekle. "A přestaň všem okolním lidem kazit vyhlídky. To, že ty si neumíš dát svůj život do pořádku, je jen tvůj problém."

Blonďák se zakuckal a konečně Sasoriho odstrčil. "Co prosím?"

"Ale prosímtě," zasmál se a o sekundu později napodobil jeho hlas. "Ó jsem tak ublížený. Nikdy ti neodpustím, Itachi. Radši se budu litovat, než abych udělal něco s tím, že tě tak hrozně miluju.".

Deidara jen kulil oči. Tohle mu sebralo veškerou páru.

Sasoriho nezajímalo, že si jeho kamarád kecnul s vyvalenými bulvami na zadek úplně omámený. Teď byl čas na jeho plán.

Zmateně pobíhal po pracovně, než konečně začal hledat ve skříni. Náhodně z ní počal vyhazovat věci, které nepotřeboval. Až po nějaké době našel to, co hledal. Spokojeně se zazubil. Vytáhl z almary obří sekeru a hodil jí po Deiovi. Ten ji jen tak tak chytil.

"Co chceš dělat?" zamumlal, a když si všiml, co to vlastně drží v ruce, zarazil se.

To ho chtěl Sasori umlátit sekerou?

Akasuna jen mávl rukou, z šuplíku se mu konečně podařilo vyhrabat provázek, který taktéž podal Deiovi.

"Přivaž mi ho nad loket," zavelel, a blonďáka se ani nenapadlo zeptat, proč by to měl dělat.

Byl v takovém transu, že mu to bylo úplně jedno. Vzal provázek a zavázal ho přesně na místo, na které Sasori ukázal.

"Pevněji. A bez těch mašlí, proboha," zavrtěl rudovlasý muž hlavou, když uviděl, co mu nad loktem jeho přítel stvořil.

Deidara protočil očima, ale udělal přesně to, co žádal, a provázek uvázal tentokrát mnohem pevněji. Rozhlédl se po místnosti, aby zjistil, co se Sasori chystá udělat.

"Co se tady sakra děje?" zeptal se znovu už trošku nervózní blonďák.

Sasori si ale jen povzdechl. "Hidan si myslí, že náš vztah potřebuje čas. Ale to je něco, co si nemůžu dovolit. Ne, pokud mám takto zranitelné tělo… Já… Vezmi si tu sekeru."

Vysvětloval, zatímco natahoval pravou paži. "A sekej."

Deidara nevěřil svým uším. "Co prosím? Ty po mě chceš, abych…"

"Abys mi usekl ruku, správně," odkývl jeho otázku a z podstolu vytáhl dřevěnou ruku.

"Co to sakra je?" zapištěl Dei nepřirozeně vysokým hlasem.

"Protéza. Sekej."

"Ne, já nemůžu… budu zvracet."

"Deidaro můžeš mě aspoň jednou v životě poslechnout?!" zařval na něj již vytočený Sasori.

Dei polkl. Má to udělat? Je pravda, že Sasori měl vždycky všechno dobře promyšlené. A ta protéza vypadala opravdu dobře, a jak znal svého přítele, určitě v ní byla spousta vychytávek a zbraní, jako v jeho vytvořených loutkách, určených pro boj. Že by se sám Sasori chtěl stát loutkou, aby na něj čas nepůsobil? Potlačil nutkání zvracet a napřáhl ruku se sekerou. Když se podíval do Sasoriho očí, uviděl v nich souhlas. Kousl se do rtu a s velkým sebezapřením sekerou rozmáchl.

Ostří se zakouslo do kůže, poté do masa a pak přeseklo kost. Pracovnou se ozval nelidský výkřik bolesti.

Blonďák to celé pozoroval jakoby z dálky. Jako by to nebyla jeho ruka, co napáchala ten strašný čin. Hned po oddělení ruky se ozval tupý náraz, jak ten těžký kus masa spadl na stůl, a potom na zem, což samozřejmě zapříčinilo, že krev byla úplně všude. A co teprve Sasoriho zkrvavený pahýl, ze kterého tekla krev potokem.

Sasori vykřikl, tak hroznou bolest nikdy nezažil. Ale i přesto byl stále schopen myslet. Nebyl blázen, ani masochista, dělal to z lásky. Když bude nesmrtelný, budou mít pro sebe s Hidanem celé éry času. Stačilo ze sebe jen udělat loutku. Tedy, nejdřív samozřejmě ošetřit tu strašnou ránu, a poté na její místo, pomocí svých zvláštních schopností přidat umělou paži, která byla ale spíše zbraní.
Deidarovi se dělalo čím dál tím víc zle. Nutkání zvracet sílilo a on cítil, jak mu slábnou nohy. Jestli něco nesnášel, byla to krev. Ještě chvíli se snažil se svým přítelem v místnosti vydržet a alespoň mu pomoci, ale nešlo to. S huhláním, že se omlouvá, rozrazil dveře do Sasoriho obýváku. Potom se bytem rozléhaly zvuky zvracení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Nejvíce se Vám líbila dokončená povídka...?

Zavržený
Dokonalý trik
Pouto
Obdaření 1

Komentáře

1 Haku Haku | 5. ledna 2017 v 2:36 | Reagovat

Yay, Deidara zeblil Sasorimu obývák! xD Ale ne, super díl, jen mi bylo trochu líto Sasoriho po těch slovech Hidana a taky se o něj trochu bojím, protože všichni víme jak skončil Sasori v anime za loutku :D Ale tak snad bude v poho :-D Věřím, že nám bohyně Majo nadělí tentokrát Happy end :D :-P A doufám že Dei taky neudělá nějakou hloupost O.o Uvidíme :x Každopádně arigato gozaimasu <3 Tahle povídka je prostě top :'3

2 Sakurako-neko Sakurako-neko | 5. ledna 2017 v 8:15 | Reagovat

Věděla jsem ze to přijde, věděla! Ale i tak jsem měla chuť křičet když mu usekl tu ruku!!! :D  :D  :D
Ale deidara nebyl fer, vždyť mu do jejich vztahů nic není - sasori ho dobře uzemnil, byla jsem na něj pyšná ^^ a nemá náhodou ale hidan prijit o svou nesmrtelnost?

3 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 5. ledna 2017 v 19:12 | Reagovat

booze to nemalo chybu....sasori chce byt s hidanom da sa povedat naveky.....chce aby bolo jeho telo nesmrtelne...booze ale takym sadistickym spôsobom. O_O  dei je nastvany a dava to celemu svetu najavo. mozno si mysli ze kedze jeho laska a aj laska jeho matky nebola opetovana a da sa povedat zneuzita berie to tak ze takto to funguje stale a ze prava, opetovana laska neexistuje. boooze velmi sa tesim na dalsi diel som uz teraz zvedava ako to bude dalej.. :-D

4 Jenny Jenny | Web | 10. ledna 2017 v 10:08 | Reagovat

anooo krvavá scéna :3 Ohhohoo o tom jsi mi celou tu dobu básnila?? Muheheheh to mi připomíná Lesíček x´DD V tom hororku jsem taky pěkně brutálně sekala hlava nehlava x´D
Bylo to velice krvavé a okouzlující a jenny je asi psychopat ale když jí se přesně tohle líbí *,*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama