Dějství I. - I hate you - 2

12. prosince 2016 v 0:00 | Majo & Jenny-chan |  Hate, Need, Love
Moc Vám s Jenny děkujeme za komentáře u prvního dílu, opravdu si jich vážíme, udělaly nám radost :3
Dneska je pondělí, takže Vám přinášíme další díl :3
Komu vadí Sasukeho chování, neděste se... v příštích dílech bude vše vysvětleno :D Dnešní díl nám lehce zavání parodií (promiň Smajli :D my mu to vynahradíme :D)


Sasuke šel na jistotu, s papíry v rukou. Věděl, že jeho sekretářka otevře dveře. Nenechala by ho přece nabourat nosem o drahý dřevěný dvoukřídlý materiál, za nímž se skrývala jeho honosná kancelář. Pokývl hlavou, když procházel okolo růžovovlásky, které dával na odchod z práce pár hodin.
Usadil se pohodlně do svého křesla. Bylo vyhřáto, tak jak to měl rád. Uvelebil se a stále koukal do papírů, avšak nic nestudoval. Měl v hlavě vypnuto. Jako vždy. Dělat, že pracuje, bylo to nejlepší, co mohl. Nikdo nezjistí, že je to špatně a než se naděje, tak veškerá vina padne na sekretářku.
Upil trochu kávy, kterou mu přinesla vykrucující se ženská. Protočil očima. Fajn, ta poletí do hodiny.
Ač nechtěl, vracel se neustále k tomu muži, kterého potkal, když odcházel z konference. "Hm," a hned ho napadaly myšlenky, jak by vypadal, jako uklízečka, kterou by si najal do domu. "Myslím, že mě nemá rád," uculil se šťastně, jako nejrozmazlenější mrňavý smrad a upil další doušek kávy. Opravdu miloval, jak si mohl z lidí dělat obětní beránky.
Například jeho sekretářky. Poslední zkolabovala. Uhonil ji skoro až k smrti. Pořád to bylo: zaběhni do obchodu s nejlepšími párky v rohlíku, který mimochodem stál na druhém konci města. A pak ji ho otřískal o hlavu, protože byl studený. Jak nečekané, že? Jeden by nevěřil, že je něco takového na světě vůbec možné.
"Naruto…," uchechtl se. Nakonec se hluboce zapřemýšlel. "Kde já to jméno slyšel?" Ale když už si myslel, že si vzpomněl, jakoby vypustil tenhle nepodstatný problém z hlavy. "No, každopádně musím vědět, jestli přijal nabídku vyléčení psychického stavu a pokud nepomůže psychiatr, pomůže biopsie mozku," přikyvoval si a tím víc nechal růst své ego a dokonalý nápad k uskutečnění. Určitě by operace mozku vše urovnala a z blbečka Naruta by se stal člověk na úrovni.
Nebo ne?
Zatřepal nakonec hlavou. "Ne, to nebude fungovat. Jediný na úrovni jsem tady já," zase zabořil oči do svých papírů
Nápad!
Po hodině se rozrazily dveře a v nich stál blonďatý, rozcuchaný muž. "Chtěl jste tohle, pane?" Žádné vychování. Otrávený výraz. Jiskra pomsty v očích a mnoho stohů papírů v rukou, podle jejichž stavu je sbíral snad tisíckrát ze země.
"Vítej, Uzumaki," zakřenil se poloznuděný Sasuke.
"Proč? Proč jsi mi volal a ke všemu řekl špatné číslo kanceláře?!" Rozkřikl se. "Pro takové věci máš tady jí," švihl prstem k růžovovlasé sekretářce.
"Ale já chtěl zaučit nováčka," se zákeřným úsměvem a jiskrou zábavy se na provokaci usadil ve svém úžasném křesle ještě o něco pohodlněji. "Trvalo ti to," konstatoval s pohledem na hodinky. "Mí lidé zvládnou přinést dokumenty do pěti minut. Strhnu ti těch třicet minut z výplaty," za ten jeho úcul by ho Naruto skopal do kulaté krychle, až by nešel rozmotat. Ale hlavu měl stále čistou. Tedy, částečně.


Naruto běsnil. Bylo tohle chování vůbec normální? Nebylo. Nechápal, co se to ze Sasukeho stalo za bestii. Ano, vždycky býval arogantní, ale že až tak? Pomalu se začínal bát, že mu tohle všechno překazí plány. Ale ne, nesmí myslet negativně! Je tady za určitým cílem, a ten hodlá splnit, protože… No, aby lépe jahoda.
Uzumaki se posadil na svou pohodlnou židli a zahleděl se do papírů. Tušil, že si ve své kanceláři moc nepobude, ten bohatý fracek si ho určitě kvůli něčemu zase zavolá. A on nemůže protestovat, jinak by se Fugaku naštval.
Když přišla řeč na Sasukeho fotříka, Naruto se musel pousmát. On byl jediný člověk, který mu mohl strhnout peníze z výplaty, takže se nestrachoval, že by za ten týden co tady byl přišel o nějakou velkou sumu.
Se stálým úsměvem na rtech se zadíval do svého e-mailu a málem ho trefil šlak. Už mu zase píše? Co potřebuje tentokrát? Naštvaně rozklikl zprávu od Uchihy. Jeho tlak vyletěl do nekonečných výšin. Dělá si z něj snad prdel?
´Vytiskni ty papíry znovu, mají na sobě skvrnu od toho tvého studeného kafe. A dělej Uzumaki´, stálo ve schránce.
"A kdo ty papíry asi polil, ty jedno hovado?!" zavrčel, ale pak se chytl za pusu. Řekl to docela nahlas, doufal, že ho Fugaku z vedlejší místnosti neslyšel. Povzdechl si a postavil se k tiskárně, odkud se o chvíli později začaly valit papíry. Doufal, že je ve výtahu tentokrát nerozsype. A před výtahem. A před dveřmi.
Sebral štos a vydal se zpátky za mladším Uchihou. Tentokrát nikam nespěchal. A taky…
Nervózně se rozhlédl kolem. Už se mu zase chtělo na záchod! A on se tady pořád nevyznal. Frustrovaně se otočil ze strany na stranu, když do něj v tu chvíli někdo vrazil.
"Spadlo ti to, Máchale." uslyšel za sebou jízlivý hlas s jasným podtónem smíchu, když mu z ruky vypadly všechny papíry. Naruto se, teď už velmi nasraně, otočil.
"To si ze mě děláš prdel?!" zavrčel temně. Uchiha se mu však pouze vysmál do obličeje.
"Ále, to se projeví na tvé další výplatě." zasmál se. "To za to tykání, puso." mrkl na něj a o milisekundu později zmizel za dveřmi, na jejichž povrchu bylo velkým tiskacím písmem napsáno…
Naruto div nezavyl radostí, když uviděl ty spásné dveře na toalety. Ušklíbl se, to mu docela nahrálo do karet. Nechal papíry ležet na zemi, rozházené jak byly a i on se ztratil za dveřmi na záchod.

Uchiha si zrovna rozepínal poklopec, když ten nemotorný nováček dorazil na záchody za ním. Musel se ušklíbnout, že by chtěl vidět jeho anakondu? Pořád mu v hlavě řádila představa Uzumakiho v kostýmu uklízečky. Sasuke si povzdechl a vytáhl svého obrobijce, škoda, nebýt toho zasnoubení…
Blonďák přistoupil až k němu, skenujíc ho pohledem. I on sám si rozepnul poklopec a začal vykonávat potřebu, stále hledící na Sasukeho. Černovlásek se musel ušklíbnout, věděl, že je neodolatelný.
"Vidíš snad něco, co se ti líbí, Uzumaki?" zeptal se hlasem hrdým na svou chloubu. Ano, Uchihové byli opravdu dobře vybavení. Naruto se na něj podíval s andělským úsměvem, který se však pár vteřin poté změnil na výraz úplného pohrdání.
"Ale nic. Jen mi přijde, že ti od minule nějak vyrostl." zazubil se Naruto vesele a Uchiha v tu chvíli myslel, že se mu to jen zdá. Nepřeslechl se náhodou? Jak jako od minule? Vždyť spolu nikdy…
A v ten moment…
"Uzumaki… Naruto…" vydechl Sasuke vyjeveně, ale to už se jmenovaný napřahoval a obdaroval ho dobře mířenou ránou mezi oči. Sasuke, ještě stále s rukama na svém pokladu, zavrávoral a padal dopředu přímo do… pisoáru.
Naruto se mohl smíchy potrhat, když ho takhle viděl. Pěst ho svrběla, ale ten pocit za to stál. Za stálého smíchu se upravil a spokojeně odkráčel.

Ještě chvíli rozdýchával náhlý šok. Byla to pravda? Tohle byl ten naivní Uzumaki ze střední? Ten, který chodil, jako nejvěrnější ocásek, jen za ním?
Začínaly se mu vracet vzpomínky. Nejtemnější z jeho pubertálního období. Vzpomínky, které mu změnily život…

Procházel, s rozzuřeným obličejem, chodbou do jídelny. Za sebou slyšel cupitat to telátko, které stále mlelo tou svou hubou a neztichlo.
Sasuke si všímal, že byl skoro každému pro smích. Lidé ho nerespektovali jako dříve. Ne, když byl ztracen v Narutově přítomnosti. Byl jako hadrová panna na jedno použití. Kterou někdo používá více, než bylo uvedeno na obalu. Dávno by mělo být po záruční době… proč to tedy nekončí?
"-a taky bychom mohli-" usmíval se Naruto, ale hřmění hlasu ho utišilo.
"Neser se do mě a vypadni!" Rozkřikl se s ukazováčkem na druhou stranu chodby. Naruto si důkladně prostudoval tohle jeho zvláštní gesto.
"No, kde jsme to skončili?" Zazubil se, položil paži okolo svalnatých ramen a jako nejlepší Sasukeho přítel kráčel vstříc jídlu.
Sasuke cítil potupu nejvyššího kalibru. Ego mu klesalo a všude byly ty pronásledující výsměšné úšklebky, kdysi jeho přátel.
Kvůli Narutovi ho teď nikdo nebere vážně! A to bolelo! Musel získat své postavení ve škole zpět! Za každou cenu…
V duchu si stále opakoval: bude to dobré, bude to dobré, ale nebylo… a bylo to jen horší…a při Sasukeho smůle, věděl, že bude ještě hůř, i když to předčilo veškerá pravidla konce.

Sťal ruku v pěst. Chvíli vydýchával potupu, že byl celý od chcanců, ale nakonec se k tomu postavil hrdě, s hlavou vzpřímenou. Došel k zrcadlu upravil si kravatu, prohrábl si stále neumytou rukou vlasy a vyšel ven najít toho skrčka.
"Dostanu tě, ty štěnice pobodaná! Jen počkej, až se mi dostaneš pod ruku," zavrčel si pod imaginárními vousy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sakurako-neko Sakurako-neko | 12. prosince 2016 v 15:07 | Reagovat

Jsem zvedava na jejich vztah...podle toho co se mezi nimi stalo tak nevím jestli to byla láska,jednostranná láska nebo vydirani :D  :D  fakt se trochu bojím co jste jim to vyvedly :-D
Každopádně je to boží, jsem asi divná ale mám badass sasana docela rada :D

2 Smajli Smajli | Web | 12. prosince 2016 v 20:02 | Reagovat

Ufff... no, tak přiznám se, že to vygradovalo až nad mojí úroveň snesitelnosti, a to bohužel už po několika odstavcích. Sasukeho chování mě zkrátka odrazuje a znechucuje, ať už k tomu má důvody jakékoliv, Narutova povaha mi také nevyhovuje. Arogance, dejme tomu, má-li být Sasuke na co arogantní (což Uchihové většinou mají :3), ale šikana? To už je dost charakterová vada. Tím neříkám, že je to váš problém, vám zkrátka ty postavy takhle vyhovují a děláte to s nějakým záměrem, to je můj problém, že to neskousnu =) Každopádně asi pokračovat ve čtení nebudu, ale vy pokračujte v psaní =)

3 Majo Majo | Web | 12. prosince 2016 v 20:16 | Reagovat

[1]: přesně o tuhle zmatenost čtenářů nám šlo :D

[2]: naprosto v pořádku, my máme své důvody proč se takhle chová, je to vysvětleno v pozdějších dílech :) no, šikana... je to komedie s prvky parodie, takže šikanou bych to nenazývala :) Narutův jiný charakter je na úplně té samé vlně.. má to důvody :D ale chápu tě, nevadí že nebudeš pokračovat ve čtení :)

4 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 13. prosince 2016 v 19:46 | Reagovat

vcera mi to nechcelo zobrazit. tak az teraz..
sasu je naozaj neznesitelny. sprava sa ako rozmazlenec. som zvedava na dôvod jeho spravania.chudak naru ten ma z neho nervy nadranc. uz teraz sa tesim na dalsie diely. som zvedava ako sa to bude dalej vyvijat. je to uuuzasna poviedka. O_O  :-D

5 Majo Majo | Web | 19. prosince 2016 v 20:27 | Reagovat

[4]: Děkujeme moc, já i Jenny, jsme rády, že se ti povídka líbí :3 ano je nesnesitelný, ono se to časem všechno ukáže, co a jak a proč :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama