Pouto 11

3. listopadu 2016 v 0:00 | Sakurako-nee & Majo |  Pouto
Tááákže moji milí úchyláčci :3
Spolu se Sakurako-nee přidáváme již jedenáctou kapitolu Pouta. Važte si jí, protože je stoprocetně jedna z posledních :D Muehehehehehe :3 a jde do tuhého.



Nejmladší z Uchihů, černovlasý Sasuke, stál před nevelkou klecí, sledujíc uspaného prince Narumiho, mladšího bratra korunního prince. Téměř vyletěl z kůže, když mu na rameno přistála číši ruka, ale na jeho tváři se vůbec nic nezměnilo. "Itachi se ještě nevrátil?" zeptal se, aniž by se namáhal otočit.

"Vidíš ho tu snad někde?" zavrčel jeho strýc temně. Potom, co Naruta omámil uspávací jehlou, ho spolu s Madarou přenesli do jejich velkého sídla. Mezitím mu Sasuke vypověděl všechno, co mu ten blonďatý moula vyžvanil. Madaru Itachiho zrada rozzuřila, ale nepřekvapila. "Tvůj bratr měl v krvi vždycky kapku zrádcovství. Možná jsem na tebe během let býval krutý, Sasuke, když jsem tě od bratra separoval, ale bylo to jen pro tvé dobro."

"Já to vím, strýčku. Jen to pořád ještě…"

"Nedokážeš vstřebat? To chápu, přeci jenom, je to tvůj bratr. Tvůj strýček Izuna měl v sobě také zrádcovskou krev."

"Bojoval na straně tyranského krále Minata, že?"

"Ano. Byla to pro mě tehdy velká rána." Madara tato slova téměř zašeptal. O chvíli později ruka ze Sasukeho ramen zmizela, a vzdalující se kroky mu prozradily, že ho strýc nechal o samotě. Černovlásek si strčil palec do úst a skousl, jako vždycky, když přemýšlel. Opravdu udělal dobře?


Proud vzduchu vycházejícího z Narutových dlaní vynesl auto několik desítek centimetrů do výšky. Sasuke seděl na zemi, odřený a pomlácený, a s otevřenými ústy hleděl na dění před sebou. To snad nebylo možné! Větrná magie, magie vzduchu nebyla vidět, ale Sasuke stejně poznal, že tam je. A jejím zdrojem byl jeho malý blonďáček. Kolečka v Uchihově hlavě rotovala, adrenalin koloval v jeho žilách a jemu to začínalo pomalu docházet. A v momentě, kdy se na něj Naruto otočil, mu to došlo úplně. Nevnímal davy lidí, které se začínaly srocovat na chodníku, ani křik muže z odvátého auta. Sledoval pouze Narutovy oči, které se z karmínové barvy pomalu měnily na tu tak typickou modř. Magie zanechává stopy, jak na obyčejných lidech, tak na uživateli… problesklo mu hlavou, když si mimoděk vzpomněl na své jizvy na kůži po bleskové magii. Toto všechno se událo v Sasukeho hlavě během tří vteřin. Naruto k němu rychle přispěchal a vzal ho do náruče.

"Sasuke! Sasuke, jsi v poř-" Naruto ani nestačil doříct větu, když Sasukeho tělem projela vlna bleskové magie a zasáhla blonďáka v plné síle. Naruto odskočil a zapotácel se. Vrhl na Sasukeho nechápavý pohled, který se téměř okamžitě změnil na pohled plný zděšení.

"Nepřibližuj se!" zavrčel na něj Sasuke, oči pohlcené nenávistí a odporem. "Ty zrůdo!"

"Sas... T -to přece..." Naruto se zapotácel, hlas se vytratil a jen vyděšeně pozoroval černovlasého mladíka stojícího před ním, kterého ještě před několika minutami nazýval svou životní láskou. To všechno, jejich den strávený v přírodě, plný lásky víc než cokoliv v Narutově životě, bylo najednou pryč.

Sasuke otevřel ústa, chtěl ještě něco říct, ale místo toho se od něj jen odvrátil a vydal se pryč.

"Počkej!" vyhrkl Naruto zoufale, rozběhl se za ním, ale i Sauske už se dal do běhu a brzy se mu ztratil z dohledu.


Itachi a Deidara stáli ve dveřích do Narutova pokoje a chvíli se ani jeden z nich nezmohl na slovo. Místnost byla prázdná, Naruto pryč a oni věděli, že Sasuke stojí na opačné straně. To pro ně opravdu nevypadalo moc dobře.

"Proč by ale odcházel bez našeho vědomí?" ptal se Itachi už asi po třetí, ale odpověď ani tentokrát nedostal. Deidara musel ten fakt nejdřív zpracovat, aby mohl zase začít fungovat a vymyslet plán, jak z toho ven.

A v tom se praštil do čela a rychle začal po kapsách hledat telefon. "Dal jsem Narumimu do mobilu sledování, víš, pro případ, že by se mu něco stalo, jsme museli bejt pořád ve střehu. Neřekl jsem mu o tom, protože mi bylo jasný, jak by vyšiloval, ale teď se to hodí," vysvětlil, rychle našel příslušnou aplikaci a čekal, až se mu načte mapa města. Oba se nad ní sklonili, ale když konečně vyhledala signál z Narutova mobilu, Deidara se zamračil. "Vůbec nevím, kde to je..."

"Já jo," ujistil ho Itachi. "Je to náš dům."


Korunní princ a starší Uchiha dojeli na místo, které bylo momentálně sídlem Madary a jeho dvou synovců. Už při vystupování Deidara cítil, že ho za dveřmi té velké staré vily nečeká nic dobrého. Zabouchl za sebe dveře auta a zavřel oči. Pokoušel se vycítit životní energii svého brášky, nebo aspoň jeho magii. Nic. Všude okolo byla černá prázdnota, až na malý modrý plamének bleskové magie, vycházející z Itachiho nitra. Blonďák vyděšeně vykulil oči a vrátil se zpět do reálného světa. Skoro zakopl o Itachiho, který stál před ním, a v tu samou chvíli mu vpadl do náruče.

"Já ho necítím, Itachi! Není tu, nemůže být...?!" nechal svou otázku vyznít do ztracena. V očích mu plál děs. Černovlasý muž zavrtěl hlavou a sevřel ho v náručí.

"Není mrtvý, neboj se. Trošku tuším, proč ho nemůžeš vycítit. Strýc to udělal schválně, aby tě vystrašil. Chce, abys tam nedbale vtrhl, ovládán hněvem a smutkem, aby tě mohl vyřídit," pověděl, chytl ho za ramena a hluboce se mu zadíval do očí. "Ty tam ale nepůjdeš, rozumíš? Zůstaneš tady a já to vyřídím, Madara třeba ještě neví, že..." Nestačil ani dokončit větu, když se začal Deidara nahlas smát.

"To jako vážně? Itachi ty ses zbláznil. Je to můj bratr. V tom kam půjdu nebo nepůjdu mi rozkazovat nebudeš. já jsem tady král!" řekl a vydal se směrem k domu. Vystoupal několik schodů na malé nádvoří, a když se dostal až ke dveřím, stiskl kliku. Není nic lepšího, než dostat se do sídla nepřítele nepozorovaně. Klika však nepovolila. "Co to sakra?" Ještě s ní několikrát zalomcoval, ale výsledek byl stále stejný. V tu chvíli už ho Itachi dohonil.

"Snad sis nemyslel, že bude odemčeno," nakrcil obočí. Toto malé gesto vyvolalo v králi vlnu hněvu. Už podruhé za tento den zavřel oči, a jediným pomyslným pohybem imaginární ruky otevřel ve svém nitru všechny zámky. Vzduch okolo něj se zatetelil a ztěžknul. Každou buňkou jeho těla proudila magie, radovala se, že může být po takové době zase volná. Na zemi, mezi kamennými deskami se objevil stonek tenký jako vlásek, který se vsak každou vteřinu zvětšoval, tloustnul a sílil. Když vedle mužů už stál statný strom, Deidara mrštil ruku před sebe, a strom vší silou napálil do domovních dveří.

Itachi sledoval zářícího Deidaru se sytě fialovýma očima, které pomalu přecházely zpět do modra.

"Co je?" Odfrkl si jeho svěřenec. On jen pokrčil rameny.

"Mam klíče..."


Sasuke stál ve velké hale, když se ozvala rána jak z děla a něco velkého a těžkého narazilo na jejich domovní dveře. Podíval se stranou, kde ležel jeho teď už bývalý přítel v bezvědomí, a na chvíli zapochyboval, jestli udělal správně. Pak si však vybavil rozhovor se strýcem a roky starou vzpomínku na otce a stisknul čelisti tak, až mu zaskřípaly zuby. Dveře se rozletěly a do domu doslova vlétl obří strom. Černovlásek si skoro odplivl, když ucítil tu pro něj hnusnou magii, ale ovládl se. Nějakou chvíli se ještě nic nedělo, když tu se ve dveřích, nebo v tom co po nich zbylo, objevila blonďatá hlava. A hned za ní jedna černovlasá. Sasuke stiskl ruce v pěst. Jak mohl? Jak ho mohl Itachi zradit? Uchiha sledoval, jak k němu dvojice pomalu postupuje.

"Narumi!" Vykřikl Deidara a hnal se přímo k nim. Sasukeho si ani nevšímal, jediné, co bylo důležité, byl jeho malý bráška. Sasuke se ušklíbl, a Deidara vteřinu poté narazil do neviditelné bariéry. Jeho tělem projel elektrický impuls, až ho to odhodilo několik metrů nazpět. Sasuke se musel usmát, zatím to šlo přesně podle plánu.

Deidara s prásknutím dopadl na zem. Zasykl bolestí, ale téměř okamžitě se zvedl. Periferním viděním zahlédl Itachiho bolestně zkřivenou tvář. Okamžitě mu bylo jasné, o co se snaží - bral jeho bolest na sebe. V mžiku se však jeho grimasa změnila z bolestivé na totálně zděšenou. Už se chtěl zeptat, co se děje, když v tu mu na zádech přistála čísi noha a přitlačila ho k podlaze.

"Kampak kampak?" Ozval se nad ním hluboký hlas.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | Web | 3. listopadu 2016 v 6:27 | Reagovat

Juhu bude se týrat a vraždit >:3 xD úžasné jako vždy <3

2 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 3. listopadu 2016 v 8:47 | Reagovat

booze sasu je madarom poriadne ovplyvneny....uz teraz sa tesim na dalsi diel. zacina to byt zaujimave a nebezpecne a dramaticke.... haa bude vzruuso.. uz aby bol dalsi diel

3 emma emma | 3. listopadu 2016 v 22:40 | Reagovat

juchúuu aj by som si zapískala...som veľmi nadšená z ďalšieho dielu.. už som sa nemohla dočkať...kráľovská rodina zatiaľ síce prehráva a body sú v Madarovom tíme ale verím, že sa to dozaista zmení...moje srdce nepretržite krváca zo Sasukeho zrady, verím že učiní skoré pokánie....veľmi ale veľmi viac ako inokedy sa teším na pokračovanie :-D

4 Majo Majo | Web | 7. listopadu 2016 v 12:40 | Reagovat

[1]: Děkujeme :3 a ano, bude se týrat, v tom jsem expert :D

[2]: Jojo, Sasuke se nám trochu pomátl :D děkujeme za komentář :3

[3]: změní... nezmění... uvidíš :D :P ano, pokání opravdu učiní :D děkujeme za komentář :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama