Vyberte nadcházející povídky! :3

Krev zmizelého vyjde ve čtvrtek odpoledne



Dokonalý trik 9

13. listopadu 2016 v 0:00 | Majo |  Dokonalý trik
Miláčci moji :3
Tetička Majo Vám minule slíbila, že dneska bude poslední díl Dokonalého triku?
No, dobře, trochu jsem se přepočítala. Ten poslední díl by byl šíleně dlouhý, a možná by se sem ani vešel :D
Takže jsem se rozhodla ho rozdělit na dva, a ještě chvíli Vás touto povídkou trápit :D
Děkuji za Vaše předešlé komentáře



Bylo těšně nad ránem, když se dlouhovlasý Uchiha přitiskl blíž ke svému blonďatému pokladu. Včerejší den byl opravdu náročný, Deidara probrečel celý den a uklidnil se až k večeru. Jak den plynul, po částech z něj vypadávalo, jaký má z Hidana ve skutečnosti obrovský strach. Nakonec mu usnul v náručí vyčerpáním, ale Itachi ho i přes to nepřestával držet a hladit ve vlasech, které na něm tolik zbožňoval. Většinu noci probděl, ale ve chvíli, kdy usnul, podvědomě se od modrookého Deie odsunul a užíval si víc místa na spaní. Když ho po hodině probudilo tiché pofňukávání, nezbývalo mu nic jiného, než ho k sobě znovu přitáhnout a utěšovat ho.

Nejprve byl naštvaný, opravdu, opravdu moc. Když za ním Hidan přišel, nechtěl ho ani vidět. Poznámky na jeho přítele mu byly opravdu nepříjemné. Ale když mu bělovlasý kolega ukázal ty fotografie, nemohl uvěřit svým očím. Strašně moc si přál, aby to nebyla pravda, aby pro to bylo rozumné vysvětlení. Ale Hidanovo vysvětlení bylo jasné - Deidara podezřelého, Akasunu no Sasoriho, z nějakého důvodu kryl. A jelikož měl Akasuna styky s Hebi, měl je určitě i Deidara. A jelikož mu Deie představil Sasuke… V té části přestal Hidana poslouchat. Sasuke byl sice drzý puberťák, ale zločinec to nebyl. Byl to jeho mladší bráška, kdyby něco bylo špatně, určitě by si toho za ta léta všiml. Ne, Sasuke byl nevinný, stejně tak Deidara.

A potom, ve chvíli, kdy uviděl, jak Deidara zírá na fotku a po tváři mu začínají stékat slzy, něco v něm opět ožilo a jeho srdce zaplesalo. Maniakální bývalý přítel sice nebylo nic, co by někomu přál, ale byla to ta lepší možnost. Zbytek dne se Itachi snažil z Deidary místo jeho pobytu vytáhnout, ale marně. I když Akasuna Deidaru postřelil, měl ho Dei předtím nejspíš tak rád, že ho nehodlal prásknout. Vesmír měl zvláštní smysl pro humor.

Itachi věděl, že už neusne, a tak si počkal na moment, než začne klubíčko vedle něj pravidelně dýchat a vstal. Venku byla ještě tma, on byl ale zvyklý vstávat brzo, a tak mu to nevadilo. Hodiny ukazovaly čtyři ráno, takže do půl hodiny začne v tomto období stejně svítat. Aspoň může udělat víc práce, když si přivstal. Vzal do ruky svůj tmavě modrý župan, jež stejně většinu času nyní nosil Deidara a vydal se do koupelny. Župan příjemně voněl, Deidarovo aroma pro něj bylo drogou. Vstoupil do koupelny a zůstal zaraženě stát. Stál před ním napůl nahý Sasuke a právě si sušil vlasy ručníkem. Proč vstával tak strašně brzo? Těsně před tím, než se jejich oči setkaly, padl Itachiho zrak na hromadu špinavého a roztrhaného oblečení.

Sasuke se lekl "Itachi! To tě nikdo nenaučil klepat?" vyprskl a co nejrychleji přesunul ručník z hlavy na svou hruď. Pozdě, bohužel.

"Ty jsi teď přišel domů?" po většinu času, kdy byl Itachi naštvaný, byl děsivě klidný, ale teď neobvykle zvýšil hlas.

Naklonil hlavu na stranu a zadíval se na jeho tělo. To si z něj snad dělal srandu? Přišel až k němu a silou mu ručník vytrhl z ruky. Sasuke měl na hrudi, na levé straně přesně nad srdcem vytetovaného hada. A on toho hada moc dobře znal. V milisekundě mu hlavou projela stovka reakcí, jak by se měl v tu chvíli zachovat.

"Ty máš tetování?!" zadíval se na něj naštvaně s hranými výčitkami, že mu o tom Sasuke nikdy neřekl. Jediná věc, která ho ale zajímala, byla, proč má na těle vytetovaný znak Hebi. Tělem se mu rozlil ledový pocit zoufalství. Vynaložil veškeré úsilí na to, aby to na sobě nedal znát.


***


Sasukeho málem ranila mrtvice, když mu jeho starší bratr vpadl do koupelny ve chvíli, kdy na sobě neměl tričko, a dával tak světu na obdiv svoje tetování. Pozoroval, jak Itachi zkoumá jeho oblečení a studoval jeho výraz ve tváři v momentě, kdy mu ručník vytrhl. Snažil se z jeho obličeje vyčíst nějaké závěry. Polilo ho horko strachy, že ho Itachi odhalí a i když se před minutou zrovna osprchoval, ucítil kapičku potu, jenž mu stékala mezi lopatkami.

"Ty máš tetování?!" vykřikl na něj jindy ledově klidný Itachi a Sasuke si oddychl.

Mohl to považovat za dar z nebes, že si ho Itachi s Hebi nespojil a že byl jen vzteklý, že mu o své "malůvce" neřekl, a že domů přitáhl ve čtyři ráno. Během týdne. Zatvářil se stylem ´já nic, já muzikant´ a kousl se do dolního rtu.

"Ehm… já jsem ti to neřekl?" podrbal se v mokrých vlasech a zazubil se.

"No to jsi mi teda neřekl! Co sis sakra myslel, že ti to projde a já na to nepřijdu? Ještě nejsi ani plnoletý!" řval na něj Itachi, pomalu rudnoucí jak paprika.

Kdyby se Sasuke nebál, že by mu potom jedna nepřiletěla, radostně by se zasmál. Itachi si to opravdu nepropojil! Agent, neagent, pořád to byl idiot.

"Já jsem…"

"A to ještě nemluvím o tom, že jsou čtyři ráno a ty zítra nastupuješ na brigádu! Kde jsi sakra byl?!" ječel na něj tak nahlas, že si byl mladší černovlásek jistý, že vzbudil sousedy tři patra nad nimi.

Chvíli jen hraně koukal do země, než se odhodlal promluvit. "Jsem byl s klukama… a pak… trochu jsme pili… a pak jsme se trochu… ehm poprali."

"Poprali?"

"Kdo?!"

"Já… ehm a Naruto."

"Uzumaki? Celou dobu říkám, že na tebe má špatný vliv. Tak poslouchej chlapečku. Teď si mazej lehnout, za dvě hodiny vstáváš a pak si to hezky pomažeš do obchodu na brigádu. Stačilo mi, že jsem ti to domlouval, nebudeš mi dělat ostudu tím, že nepřijdeš hned první den. A máš zaracha."

"Cože? Jsou prázdniny!" vykřikl naštvaně Sasuke. Tohle Itachi trošku přeháněl.

"Na měsíc!"

"Ale…"

"Žádné ale, teď jdi spát," zavrčel, vyšel z koupelny a naštvaně za sebou prásknul dveřmi.

Sasuke si konečně dovolil si oddechnout, a i když teď mohl měsíc chodit maximálně na brigádu, pořád to bylo lepší, než sedět příštích deset let v base.


***


Itachi za sebou prásknul dveřmi a vyčerpaně se o ně opřel. Doufal, že na něm Sasuke nic nepoznal. Jak je možné, že má Sasuke tohle tetování? Třeba to byla jen náhoda a nic hrozného se nestalo. Třeba to byla vážně jen náhoda a on neudělal příšerou chybu ve výchově a Hidan neměl pravdu. Že v tom má jeho malý bráška a jeho přítel prsty, a že on je úplný idiot. Pokud měl Hidan pravdu, všechno se měnilo. Najednou ho něco napadlo, a on se urychleně vydal k sobě do ložnice. Potichu přišel až Deidarovi a jelikož věděl, že spí jen v trenkách, odhrnul z něj peřinu. Nic. Itachimu se obrovsky ulevilo, když na Deidarově hrudi žádné tetování nenašel. Klekl si vedle postele a pozoroval oddychujícího blonďáka.

"Jak jsem tě jen mohl podezřívat?" zašeptal potichu a něžně, aby ho nevzbudil, ho pohladil po tváři.

Byl tak krásný. Venku pomaloučku svítalo a osvětlovalo tak blonďákovu jemnou tvář. Itachi se pousmál a za účelem si k němu ještě lehnout, z něj odhrnul peřinu. Zrak mu padl na obrovskou fialovou modřinu na jeho boku a před očima se mu mimoděk promítla scéna z noční akce, kdy přestřelil lupičovo lano a on dopadl na bok. Tahle velká modřina by tomu odpovídala, dokonce i Deidarova výška a jeho drobnost… STOP! Itachi zatřásl hlavou, aby z ní vyhnal všechny dotěrné myšlenky. Díky Hidanovi už začínal být i on paranoidní. Dei žádné Hebi tetování neměl, takže nebylo dál o čem debatovat. Sasukeho tetování je prostě náhoda. Náhody se přeci stávají, že? Povzdechl si a konečně se k Deidarovi přitulil a téměř okamžitě usnul tvrdým, ale neklidným spánkem.


***


Celý následující den bylo něco ve vzduchu. Itachi se na Sasukeho naoko stále zlobil, stejně tak Sasuke na něj. Nepřispěl tomu ani Deidara, který pokračoval ve své hereckém výkonu a chvíli co chvíli popotahoval. Po nějaké době to nejstarší z nich už nevydržel a přitáhl si blondýna do svého náručí.

"Co kdybychom si udělali výlet? Nad městem bývá krásný západ slunce, co ty na to?" navrhl a líbnul ho na tvář.

Deidara se zarděl a nafoukl tváře, ale nakonec se mu povedlo se na Itachiho pousmát.

"Jenom my dva?" kuňkl a opřel hlavu o Itachiho hruď.

Ten jen kývl. "Ano, jen my dva." Aspoň se mu povede přestat myslet na Deidarovu záhadnou modřinu a Sasukeho tetování.

"A mě jako necháte doma?" zamručel Sasuke.

Po ranním incidentu v koupelně spal jenom dvě hodiny, pak byl dvě hodiny v práci. Dvě hodiny umíral za kasou, než si ho všiml šéf a pustil ho domů s tím, ať se dá dohromady a neodrazuje mu zákazníky. Teď seděl u stolu s pořádně silným kafem a opíral se hlavou o ruku. Itachi se na něj naštvaně otočil.

"Ty máš zaracha, tak neprovokuj!" sykl.

Sasuke si povzdechl a chystal se napít kávy, když si všiml, jak se její hladina v hrnku nepatrně třese. Černovlásek na hrneček zaraženě díval.

"Co je?" zeptal se Itachi, překvapený Sasukeho vymletým výrazem.

Bráška se na něj sotva stačil podívat, když začaly první otřesy. Nábytek se začal třást a Deidara zavrávoral.

"To snad ne…" vydechl a chytil se Itachiho paže.

"Zemětřesení?" zeptal se téměř zbytečně Sasuke ve chvíli, kdy přišel další, tentokrát mnohem silnější otřes. Sasuke spadl ze židle a narazil si kostrč.

"Pod stůl!" zařval Itachi a strhl s sebou zmateného Deidaru.

Sasuke se k nim připlazil o sekundu později. Podlaha se třásla, nábytek se třásl, stejně jako celý jejich panelák. Nádobí padalo ze skříněk a prostorem se rozléhalo děsivé dunění. Itachi obejmul jak Sasukeho, tak Deidaru. Přitulení k sobě, snažili se všichni tři tento nečas přečkat. Než to skončilo, přišlo jim to jako celá věčnost. Když konečně mohli vylézt z pod stolu, div se nezabili o zpřeházený a rozbitý nábytek. Deidara se jako první podíval z okna. Všude na ulici byla nabouraná auta, která na některých místech dokonce hořela, jiná doutnala. Elektrické vedení bylo přerušeno a na chodníku se válela těla mrtvých nebo zraněných lidí. Byla to katastrofa.

"Nefunguje elektřina," bylo to jediné, co ze sebe dokázal blonďatý mladík dostat.

Ano, on sám už mnohokrát viděl smrt jiných lidí, a on byl většinou ten, který jim vzal život. Tohle bylo ale něco jiného. Bylo to opravdu příšerné.

Sasuke se snažil rovnat věci, ale s totálně roztřesenýma rukama mu to moc nešlo. Nechtěl to na sobě nechat znát, ale tato událost ho opravdu rozhodila.

"Možná budu muset brzo odejít," poznamenal Itachi.

Deidara se na něj vyděšeně podíval a rychle se běžel schovat k němu do náruče.

"Nechoď… nemůžeš vědět, jestli to už nadobro skončilo. Nechci, aby se ti něco stalo, nemůžu tě…"

"Budu v pořádku," zašeptal Itachi a políbil ho na nos. "Mnoho lidí se bude pohřešovat a mě budou potřebovat na jejich nalezení a na pomoc ostatním lidem."

Vysvětlil mu situace a pořádně pevně ho u sebe sevřel. Byl tak rozkošný.

"Nenechávej mě tu," zašeptal Dei.

Itachi se uchechtl. "Budeš tu přeci se Sasukem," řekl a ještě nějakou chvíli ho objímal.

Když mu po půl hodině přišla zpráva, aby se okamžitě dostavil do práce, odcházel se zvláštním výrazem v obličeji.


***


Sasori se prodíral troskami toho, co dřív byl suterén jejich centrály. Přízemí se skoro úplně propadlo a on měl tak co dělat, aby se přes všechny ty trosky a kusy zdiva dostal do přízemí. Zrovna odpočíval v horních patrech, kde měl jako ostatní svůj provizorní pokoj, když začaly první otřesy. Stejně jako většina příčetných lidí přečkal celé zemětřesení pod stolem. Když to celé přestalo, chystal se na kontrolu celé budovy. Pokud věděl, nebyl v tu chvíli jediný, kdo se na centrále Hebi vyskytoval. První a druhé patro bylo docela v pořádku, jen schodiště bylo na některých místech lehce poškozené. Horší to bylo v přízemí, kde nevěděl kam šlápnout, aby se nepropadl do sklepa. Potkal Kisameho, jak vláčí pryč zraněnou Karin, a také Kabuta s rozbitými brýlemi. Orochimaru v domě nejspíš nebyl.

Když se mu konečně povedlo prodrat se do svojí bývalé pracovny, téměř zavýskal radostí. Tahle místnost musela být postavená ze samotného božského materiálu, jelikož nebyla skoro vůbec poškozená, a nikde se nepovaloval kus podlahy z vyššího patra. Dostal se až k počítači.

"Kurva," zaklel a snažil se ho zapnout.

Buď nefungoval proud, nebo ten počítač dosloužil. Půl hodiny se snažil ho zprovoznit, než do něj vzteky kopnul. Nezbývalo než zkusit Deidarův notebook. Zapnul ho a mile ho překvapilo, když se rozsvítil. Rychle se přihlásil za sebe, jako uživatel, jelikož měl jako jediný přístup skoro ke všem databázím a projížděl, co by se dalo a nedalo zachránit. U jednoho programu se zasekl o něco déle. Byl zrovna v databázi kriminálníků, kterou on sám dokázal jakkoli předělat a z příšerného zločince udělat milého prodavače zeleniny. Kontroloval všechny možné údaje, než se konečně dostal až na výpisy trestního rejstříku. Strnul a zděšeně vykulil oči. Všechny jím předělané záznamy byly pryč. Databáze ukazovala všechny ve své pravé podobě a Sasori věděl, jak moc velký je to průser. Kolečkem na myši jel úplně až dolů, kde našel fotku a výpis svého blonďatého kolegy. Pryč. Všechno co tam spolu tenkrát napsali, bylo pryč. Pod fotkou byly veškeré Deidarovi zločiny. Sasorimu zatrnulo, to co viděl on, viděla přesně v tu chvíli i celá FBI a ostatní policejní stanice.

"No do hajzlu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 13. listopadu 2016 v 10:37 | Reagovat

booze...itachi to bud nevidi ale to vydiet nechce. bude to naozaj zaujimave.itachi je veeelmi dobry herec, velmi dobre to zahral.som zvedava ako to dopadne. ale asi v stastny koniec dufam marne. to zemetrasenie by sa dalo brat ako znamenie..uz teraz sa tesim na dalsi diel a aj tak dufam v stastny koniec.uz bi sa nejaky hodil. :-D  :-D

2 emma emma | 13. listopadu 2016 v 12:48 | Reagovat

Jak ľahko sa to všetko môže pokašlať.. chudák Itachi..je mi ho celkom ľúto, všetci jemu blízky ho stále ťahajú za nos :-P to si hádam ani nezaslúži .. som zvedavá, či by bol schopný svojho milovaného brata a blonďavého milenca poslať za mreže.. A to nehovoriac, že Dei je v policajnej databáze znova ako zločinec a Hidanovi tento fakt určite neujde :P...veď Itachi bude ešte riadne prekvapený keď sa jeho domnienky skutočne naplnia.. som veľmi ale veľmi zvedavá na pokračovanie :-D ..totálne podarená poviedka, ďakujem, aj ma mrzí, že už sa blíži k záveru :-P

3 sakurako-neko sakurako-neko | Web | 13. listopadu 2016 v 14:37 | Reagovat

Jsem ráda, že to není úplně poslední díl, bude se mi s touhle povídkou těžko loučit :D
Na jednu stranu se musím smát, jak Dei dokázal takhle klamat Itachiho, ale na tu druhou stranu je mi ho strašně líto a to, jak zjistil, že má Sasu tetování, no jsem zvědavá jak se s tou informací nakonec popere. Strašně by mě zajímalo ve kterých situacích dei přehrává a kdy je to opravdu on, protože se to fakt těžko poznává. :/
No a těším se na pokračování :-D  schválně jestli ten trestní rejstřík najde dřív Itachi nebo Hidan :D  :D  :D

4 Majo Majo | Web | 15. listopadu 2016 v 11:59 | Reagovat

[1]:Jééj šťastný konec... sama víš že na ty já moc nejsem :D ale budu se snažit to doje*at co nejmíň :D děkuji za komentář :3

[2]: děkuji moc za komentář :3 Ano, je pravda že Itachi je tady takový hloupoučký, ale láska a víra hory přenáší :D

[3]: U Deie je to těžko rozpoznatelné, je to jeho mise, ale zároveň začíná mít Itachiho rád :D Děkuji :3

5 Mei Mei | Web | 16. listopadu 2016 v 13:32 | Reagovat

Řekla bych, že je tu někdo v hodně velkém průseru (/^▽^)/ Yay, že tam dáš zemětřesení mě vůbec nenapadlo :D A nejvíc.po ke líto Sasukeho :/ Chudák kluk, ma zaracha :/
Těším se na další kapitolu! ヽ(*≧ω≦)ノ

6 Majo Majo | Web | 16. listopadu 2016 v 20:16 | Reagovat

[5]: No původně to mělo být jen nějaká vichřice a bouřka, ale u tohohle je větší pravděpodobnost že vypadne elektrika :D Děkuji moc za koment :3

7 Jenny Jenny | Web | 26. listopadu 2016 v 10:14 | Reagovat

a kuvaaa kyaaa xDDDD No to potěš... Dei je v pierdoli co? xDDD
Jaaj borok všechno na něj vyvalíme x´D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama