Vyberte nadcházející povídky! :3

Krev zmizelého vyjde ve čtvrtek odpoledne



Pouto 3

8. září 2016 v 0:00 | S láskou Sakurano-Neko & Majo <3 |  Pouto
Minna!
Já i Nee-chan Vás obě zdravíme :3
Uričtě jste si všimli, že si tenhle týden dávám od povídek pauzu. Důvodů je více - hlavní je ten, že tady týden nebudu, a další je, že si prostě potřebuju odpočinout. Ale ani tak Vás o tenhle díl neošidím :)


"A to neuvěříš, co se mi včera stalo!"

Naruto se usmál, rád viděl svého nejlepšího přátele takhle nadšeného. "To si tak zajdu do knihkupectví, víš tam, jak je často tvůj brácha," začal Kiba vyprávět. "A to najednou vidím docela sexy týpka, jak si tam tak stojí a dívá se na jeden z plakátů o tom skupinovém kreslení. Tak jsem se vyhecoval a prostě za ním šel! Prý tam půjde, tak se tam uvidíme…"

"To je dobrý, ještě si tam někoho najdeš," zašklebil se na něj Naruto a přátelsky ho dloubl loktem pod žebra.

"Abys potom nežárlil," oplatil mu to hnědovlásek a za chvíli se v čistě kamarádském smyslu váleli po podlaze a rvali se jak malé děti. "Hele!" vytrhl ho najednou Kiba z myšlenek a ukázal na chodbu plnou lidí, kteří je ignorovali. "Támhle jde zase tvůj novej objev… Sasuke je přesně tvůj typ, co?"

Oba rychle vstali, jako by se nic nedělo a po očku pozorovali mladého Uchihu, který si bral učebnice ze skříňky. Naruto na odpověď jen přikývl, když v tom do něj Kiba vrazil a začal ho postrkovat blíž k černovláskovi. "Běž za ním!" přikázal mu Kiba, a když se Sasuke otočil, stál tam už jen zmatený rudnoucí Naruto a Kiba mizel v davu.

"A- ahoj Sasuke…." vyjekl Naruto, najednou neschopný slov.

Sasuke se zadíval na blonďatého mladíka, který na něj koktavě promluvil. Zvláštní, z jeho předešlého vystupování na stydlína nevypadal. Pozoroval jeho pomalu rudnoucí tvářičky a musel se pousmát. Byl opravdu roztomilý.

"Tak jsem si říkal… no, víš, že jsi tady nový a tak…" natahoval, lezlo to z něj jak z chlupaté deky. Teď už se Sasuke usmíval úplně. Moc dobře si uvědomoval, jak vypadá. V předešlých institutech, které navštěvoval, se na něj dívky, občas i chlapci, příšerně lepili. On však na nic takového neměl čas. Vždycky musel hledat… Vlastně, hledat musel i teď, ale… Kvůli tomu blonďatému chlapci na svůj úkol zatím ani nepomyslel.

"Jestli nechceš třeba udělat průvodce po městě, víš," donutil se blonďáček konečně k úsměvu. Ze své sbírky si snažil vybrat jeden z těch okouzlujících.

"Mhm… A kudy bys mě provedl?" opřel se Sasuke loktem o skříňku.

"Tak třeba takový ty národní památky, víš jak. Třeba kino, nějaký jídlo a pak nějaký hry na PS4 u mě doma," vychrlil ze sebe. Sasuke se zasmál.

"To zní jako docela dobrá kulturní vložka do dnešního dne," mrkl na něj. "Tak hned po škole?" zeptal se. Naruto s nadšením kývl hlavou. V ten moment zazvonilo.


Deidara si povzdechl a znovu se zadíval do papírů do školy, které se snažil naučit, což bylo téměř nemožné. Zapípala mu esemeska a tak po hmatu našel mobil a rozklikl zprávu od Naruta.

"Čau bráško, hele, ty dneska nebudeš doma, že jo? Mám rande a hodil by se mi volnej barák, takže pokud nás nechceš vyrušovat - jakože nechceš! - tak by sis mohl na večer vymyslet program…. Díky xD" Deidara vztekle zaskřípal zubama. Už ani učit se ve vlastním bytě očividně nemůže… Ještě že dnes večer slíbil, že bude dělat modela partě pošuků, co si myslej, bůhví jací jsou to umělci. Většina z nich by nenakreslila ani rovnou čáru… Každopádně bylo smutné, že už i jeho mladší bráška má rande, ale on pořád nic. A to je starší! Zoufale zaúpěl, tentokrát zčásti i proto, že hlava ho pořád bolela a nemohl se na učivo moc soustředit. Nakonec papíry ze vzteku shodil na zem a šel si připravit nějaký oběd…

O pět hodin později vycházel z bytu, slabou bundu si přitáhl víc k tělu a zamířil na zastávku metra.


"Ahoj, Deidaro," vítal ho ve dveřích sálu jeho dobrý kamarád. Znali se ze školy, až na to, že Sasori studoval tvorbu soch a loutek. "Jsem rád, žes na to nakonec kývnul…"

"To víš, co bych pro přítele neudělal," zašklebil se Deidara a nechal se odvléknout do šatny, kde byl posazen před zrcadlo a obskakován dvěma dívkami. Ty mu nejdřív upravily vlasy, i když typickou ofinku přes oko mu nechaly, jen je trochu zvlnily a daly jim lepší tvar. Potom vytáhly své taštičky s make-upem a pohrály si i s mladíkovou tváří. Nakonec, jen deset minut před zahájením, ho navlékly do světle růžových minišatů s dlouhým rukávem a do silonek, na nohy dostal černé lodičky s vysokým podpatkem a nakonec mu vycpaly hrudník v místě, kde by měla mít takováhle žena dobře vyvinutá prsa. A tadá, kouzlo bylo dokončeno - z Deidary byla sexy blondýnka.


"Itachi!" zavýskl Kiba nadšeně a přiběhl k černovláskovi jako ztracené štěně. "Ahoj."

Oslovený černovlásek dlouho váhal, zda má přijít, ale nakonec šel s tím, že to může brát jako součást hledání. Pokud je jeho podezření pravdivé a Kiba opravu je ztracený Narumi, tak by tahle lekce přeci nebyla zbytečná. Přišel k němu blíž a s okouzlujícím úsměvem ho pozdravil. Potom si oba vybrali dva stojany s plátny hned vedle sebe a zaměřili svou pozornost na hlavního aktéra této akce.

"Tak já vás tu zdravím, jmenuju se Sasori a tentokrát na skupinovém malování budete mít za úkol co nejlépe vykreslit křivky ženského těla. Vidím tu pár nových tváří a to je dobře," zasmál se rudovlásek stojící na malém pódiu před nimi a podíval se při tom na Kibu s Itachim. "No a moje pomocnice je okouzlující slečna Sasami-chan!" s těmito slovy k němu na pódium přišla vysoká blondýnka. Jen je krátce pozdravila a posadila se na židli, která jí předtím byla připravena. Zaujala postoj, do kterého ji navedl Sasori a potom už mohli začít kreslit, i když teda většina mužů v místnosti ji spíš jen hltala pohledem a k malování se nedostala.

Itachi nebyl ten typ, i když musel uznat, že něco na jejích očích jej fascinuje, ale místo toho se soustředil na plátno a na tmavovláska po svém boku.

Deidara seděl na židli ve velmi krkolomné poloze. Uběhl už nějaký čas, a on měl co dělat, aby se z té nepříjemnosti nezačal ošívat. Pod vycpávkami ňader cítil kapičky potu, které se mu tam objevovaly. Pomalu začínal cítit vztek z toho, že tuhle praštěnou nabídku od Sasoriho přijal. Nejhorší bylo ovšem to, že se nikdo ani nepozastavil nad tím, že je ve skutečnosti muž - tak dobře jeho převlek vypadal. Všeobecně měl v obličeji spíše jemné rysy, to mu na vzhledu krásné blondýnky ještě přidalo.

Ani v této chvíli bolest hlavy nezmizela. Ba naopak, byla čím dál tím silnější, skoro jako předešlý den v knihkupectví. Začínal se mu zvedat žaludek a on tak pocítil sílící paniku. Co měl v téhle situace sakra dělat? Vyběhnout na záchody? Nechat si vybouchnout hlavu? Pozvracet se přede všemi? Napadlo ho, co by mohl podniknout. Ale to by si taky mohl proklát srdce nožem, skočit z mostu nebo vystavit na náměstí obří billboard s nápisem - TADY JSEM - Minuty ubíhaly a jemu bylo pořád hůř a hůř. Připadal si pomalu jak ženská při porodu. Nakonec jeho vůle povolila a on se rozhodl pro drastické řešení. A sice použít trochu své magie, uvolnit jeden ze zámků, které na ní visely a odpomoci si od bolesti. Zhluboka se nadechl a přejel pohledem všechny v místnosti. Celá skupina naštěstí pracovala, tak si ho snad nikdo nevšimne. Zavřel oči, zpomalil svůj dech a pomalu začal odemykat nejmenší zámek pro případ nouze. Zámek imaginárně cvaknul, a on cítil menší příval energie. Nebylo to moc, dobře si pamatoval na svou plnou sílu, ale bylo to lepší než nic. Bolest hlavy začala ustupovat a on se mohl konečně pořádně nadechnout, jak ho nic nesvíralo. Usmál se, ano, tohle bylo stoprocentně lepší. S úsměvem, kdy vypadal jako měsíček nad hnojem, přelétl třídu pohledem, od dveří až k oknu. A pak se zarazil. Moc dobře si při příchodu všiml, že na parapetu stála váza s hortenziemi, které měly své nejlepší dny už delší dobu za sebou. Teď stály vzpřímeně, krásně rozkvetlé, v plné síle. Deidara zpanikařil, naprosto zapomněl, jak na jeho magickou moc reaguje okolí. Urychleně se ponořil do svého vnitřního já a zámek opět zamkl. Bolest hlavy se sice vrátila, naštěstí ne v takovém rozsahu, aby nemohl normálně fungovat. Když se znovu podíval k oknu, všiml si Sasoriho, jak naprosto zmateně zírá na rozkvetlé květiny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ivana-chan ivana-chan | 8. září 2016 v 8:48 | Reagovat

boooze chudak dei.prezleceny za zenu a k tomu migrena necudujem sa ze si chcel pomoct magiou....som zvedava kedy na to úride itachy

2 emma emma | 8. září 2016 v 20:52 | Reagovat

do je od vás tak šľachetné.. veľmi veľmi ďakujem...na pokračovanie som sa poriadne tešila a ako už je známe, opäť diel nesklamal :-D ..skvelý, úžasný...ešte že Deidara schytal prevlek inak by bol dozaista odhalený ;-)..už sa teším na pokračovanie a už teraz začínam odpočítavať dni do ďalšieho dielu ;-)

3 Dee & Hikari Dee & Hikari | Web | 9. září 2016 v 19:05 | Reagovat

Skvěle napsané! ^^

4 Majo Majo | Web | 10. září 2016 v 22:14 | Reagovat

[1]:Tihle část psala Sakurako nee-chan a opravdu jsem se u ní musela smát, povedla se jí :D no ještě to chvíli potrvá, obě moc děkujeme za komentář :)

[2]: Jsme rády, že jsme tě nezklamaly, a moc děkujeme za komentář, budeme se snažit psát co nejlépe :3

[3]: Děkujeme :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama