Zavržený 6

30. června 2016 v 21:34 | Majo |  Zavržený
Nazdárek :3 přináším Vám další díl, tentokrát je trochu delší, má skoro 4000 slov. Doufám že si to užijete, protože se pomalu blížíme do závěru :3 Vůbec nevím, jak budu o prázdniny stíhat psát, ale pokusím se co nejvíc. A super zpráva - oficiálně jsem ve druháku! Yosh! :3
Blog má nový vzhled, tak doufám že se Vám bude líbit, ten minulý byl jen provizorní.

Chlapci se skvěle baví, ale...




Naruto stál jako přimražený. "S… Sasuke." Koktal. Byl neuvěřitelně zaražený a červenal se jak panic. Tohle opravdu nečekal. Po pár dalších momentech se od něj Sasuke odlepil, a on pocítil smutek nad ztrátou jeho tělesného tepla. Sledoval Sasukeho, jak si pomalu zamyšleně sedá na postel. Chvíli jen tak civěl do prázdna, než se na Uzumakiho podíval a dlaní poklepal vedle sebe na postel. Naruto pochopil a sedl si vedle něj. Za ty měsíce si zvykl, že jeho černovlasý kamarád častěji mlčí, než mluví, a že často trvá delší dobu, než z něj vůbec vypadne to, co chce říct. Proto trpělivě čekal, než se Sasuke odhodlá.

"Promiň… neměl jsem po tobě takhle skočit…"

"To je v pohodě." Zamumlal Naruto. "Jestli jsi to potřeboval…" Sasuke se při těch slovech usmál a zadíval se do stropu. Každý člověk jednou za čas potřeboval obejmout, to bylo jasné. Za celý svůj život ho objímala snad jen jeho maminka, a to bylo výjimečně. Od otce se něčeho takového snad nikdy nedočkal. V poslední době se mu však objetí dostávalo víc než dost, od jeho bratra Itachiho. Zezačátku to bylo v pořádku, a on byl dokonce i rád… ale v posledních pár týdnech se v jeho náruči cítil stísněný. Proto ho před chvílí z ničeho nic napadlo obejmout Naruta. Chtěl si ověřit pár věcí. Zatímco uvažoval, Naruto hleděl na jeho klidnou tvář.

"Nevyprávěl jsem ti, jak jsem se sem dostal." Vypadlo z něj, když se na blonďáka opět zadíval. To samozřejmě Naruta zaujalo, v hlavě si za tu dobu vytvořil už spoustu teorií, co tady vlastně Sasuke dělá a za jakých podmínek sem přišel. Byl opravdu zvědavý.

"Nemusíš o tom mluvit, jestli se ti nechce." Pousmál se jemně. Sasuke se opět zadíval do stropu. Po další chvíli ticha, která Narutovi připadala jak půl hodiny, začal se svým vyprávěním.

"Nepamatuju si přesně, jak se to stalo, ale vím, že když mi bylo asi deset, otec od nás Itachiho vyhnal. Pamatuju si, jak jsem se s tím vůbec nedokázal smířit, svého brášku jsem zbožňoval. Trávili jsme spolu co nejvíc času to šlo. Když jsem trochu vyrostl, začalo mě to opět zajímat. Itachi byl perfektní syn, zrovna dodělal maturitu dřív, než všichni ostatní z jeho ročníku. Předběhl je skoro o rok a půl. Nikdy se s otcem ani s matkou nehádal, byl to dokonalý syn. Ve třinácti jsem se na to otce několikrát zeptal. Vždycky jen tak mlžil a nějak mě odbyl, ale nakonec ze sebe dostal pravdu. Můj otec… byl to velký podnikatel a vedl vlastní firmu. Také se hodně podílel na řízení samotné Konohy, tak moc byly velké jeho ambice. Už do budoucna viděl, že firmu předá svému perfektnímu staršímu synovi." Vyprávěl. Na chvíli se odmlčel, aby nabral sílu na další vyprávění, a pak pokračoval. "Proto když se dozvěděl, že je jeho syn gay, nemohl to překousnout. Nikdo takový, kdo dělá jménu jeho rodiny ostudu, nemůže vést firmu. A ještě ke všemu nemůže zůstat na stejném místě, jako jeho mladší, věkem nezkažený bratr." Narutovi se při tom vyprávění udělalo značně nevolno, a bezděky si vzpomněl na svého tyranského otce. Jak to tak vypadalo, byli ti dva úplně stejní. Jediné, o co jim šlo, byla budoucnost podniků, které založili. "Co jsem pochopil, byl tohle důvod, proč nakonec otec mého bratra vypověděl z naší rodiny." Pokračoval Sasuke. "Dal mu nějaké peníze do budoucna a víc se o něj nezajímal." Uchiha se zadíval do země, a Naruto si všiml, jak pevně drží své pěsti sevřené. "Sice jsem dostal odpověď, ale nenáviděl jsem ho za to. Byl to přece můj bráška, a nějaká hloupá orientace… Ale smířil jsem se s tím, a rostl jsem dál. Přišlo to v době, když jsem dospíval. Postupem času jsem si uvědomoval, jak málo mě přitahují dívčí tvary, a že se víc zajímám o pevné svaly, plochá bříška a mužskou vůni. Samozřejmě mi už od začátku bylo jasné, jaká je to katastrofa. Musel jsem to před vlastní rodinou tajit, nebo by mě čekal stejný osud jako Itachiho. Po pár měsících dohazování dívek od mé matky jsem toho však měl dost. Napadlo mě, že když jim jejich vlastní chybou zbyl pouze jeden syn, tak to nějak překousnou… ale to jsem se samozřejmě mýlil. V životě jsem otce neviděl tolik vzteklého, a proto pro mě bylo větší překvapení, když byl druhý den úplně v klidu. To samé maminka. Chovali se, jako by se nic nestalo, a tak jsem doufal, že to nakonec nějak zvládli vstřebat. Byl jsem šťastný, v té době jsem si našel přítele a všechno vypadalo pohádkově." Naruto pozorně poslouchal jeho příběh a nijak mu do toho nezasahoval. "Jednoho dne ráno jsem se vzbudil a už jsem měl sbalené kufry. Vůbec jsem nechápal co se děje, než mi otec chladně oznámil, že mě veze do léčebného centra. Snažil jsem se mu vysvětlit, že homosexualita není nemoc, ale vůbec mě neposlouchal. Chtěl jsem utéct z domu, ale chytil mě a seřezal jak psa. Zamkl mě v autě a jeli jsme. V autě byla dost napjatá atmosféra, a jak to vypadalo, moje matka se nedokázala smířit, že přijde i o druhé dítě. Snažil jsem se to ještě zachránit, vysvětlit otci, že to není nic, čeho by se měl bát, že takového mě prostě zplodil… Řval na mě, že to vůbec není jeho vina, že jeden jeho syn je buzna, a ten druhý…" najednou se odmlčel. To se Narutovi vůbec nelíbilo, jak se do jeho příběhu zaposlouchal. Sasuke už jen mlčel.

"A dál?" naléhal Uzumaki, oči upnuté na jeho tvář.

"To je poslední co si pamatuju… Otec byl hrozně rozčilený, v obličeji úplně červený. Myslel jsem, že snad dostane infarkt." Povzdychl si, jak se snažil zahnat špatné vzpomínky. Ale vyprávění už začal, tak ho musel dokončit. "Toho dne byl na dálnici opravdu velký provoz. Samým rozčilením si nejspíš nevšiml, že se proti nám řítí kamion." Naruto zbledl na odstín nejbělejší zdi. Věděl, jak bude Sasuke pokračovat, a už teď litoval, že na něj naléhal s pokračováním. "Oba dva byli na místě mrtví. Prý byl zázrak, že jsem to přežil aspoň já. Nějakou dobu jsem si poležel v nemocnici, byl jsem pěkně polámaný. Byl jsem zničený, myšlenka, že mám smrt rodičů na svědomí já, mě hlodala každý den. Navíc to vypadalo, že si mě do opatrovnictví vezmou mojí strýcové, dva ovdovělí bratři Madara a Izuna… a ty jsem k smrti nesnášel. Byl to jak dar z nebes, když se jednoho dne objevil ve dveřích mého nemocničního pokoje můj starší bratr. Nemohl jsem uvěřit svým očím." I přes to, jak byl Itachi chladný, se Sasuke musel usmívat. Pamatoval si, že nikdy nebyl šťastnější, než v ten den, co si pro něj přišel. "Zavedl mě sem, a od té doby tady žiju." Dopověděl svůj příběh, a v tu chvíli, jako by z něj spadla jedna obrovská tíživá zátěž. Nikomu jinému se s tím ještě nesvěřil, nikomu do toho nic nebylo. Ale od doby, co blonďáčka poznal, měl strašlivé nutkání se svěřit. Jedna z věcí, které ho k tomu přiměly, byl sám Narutův příběh. Oba dva si prožili hrozné chvíle. Přemýšlel nad tím vším, když v tu chvíli vykulil oči. Naruto ho pevně sevřel do své náruče, obmotal okolo něj ruce i nohy, a hlavu si mu položil zezadu na rameno. Teď to byl on, kdo byl objímán. Zvědavě pootočil hlavu za sebe a zadíval se na modrookého chlapce. Ten mu zpříma koukal do očí.

"Já… mrzí mě to, Sasuke." Sasuke se musel pousmát nad jeho roztomilostí.

"To je v pořádku."

"Odteď… odteď bude všechno úplně nejlepší. Udělám všechno proto, abys na to nemusel myslet! To mi věř." Snažil se mu dodat co nejvíc pozitivní nálady. Strávili v té poloze dalších asi deset minut, než si Naruto konečně začal připadat trošku trapně. Celý rudý se od staršího chlapce odtrhl a opřel se zády o studenou zeď. To se Sasukemu moc nelíbilo, ale neprotestoval. Poté si další dvě hodiny povídali o všem možném, mladší Uchiha měl toho dne nejspíš slovní průjem, protože tolik slov a vět od něj Uzumaki ještě neslyšel. Vyprávěl mu o svém životě před tou tragédii s jeho rodinou a před vstupem do Akatsuki. Vysvětlil, jaký to byl arogantní namyšlený frajírek, a i když Naruto litoval těch okolností, za jakých se to stalo, byl rád, že je Sasuke takový jaký teď je. Okolo půlnoci se jim začala zavírat víčka, přece jenom výcvik byl toho dne stejně náročný, jako v jakýkoli jiný den. Když se černovlasý zvedl, že odejde spát, Naruto ho zarazil.

"P… počkej, Sasuke!" dostal ze sebe trošku moc nahlas. Uchiha se na něj otočil s rukou na klice. "Nechceš přespat tady? Itachi se o tom nemusí dozvědět… vrací se až za tři dny ne?" Sasuke se nad tím zamyslel. Blonďáček měl pravdu, Itachi se to nemá jak dozvědět. Pochybovačně se podíval nejdřív na Naruta, a pak na jeho postel pro jednoho. "Já… ehm, pošoupnu se." Zrudl Uzumaki, když mu došlo, nad čím asi tak Sasuke může přemýšlet.

"Dobře." Souhlasil nakonec. Před spaním se ještě oba dva vysprchovali. Odděleně, samozřejmě. Poté se Naruto namáčkl na zeď, aby kamarádovi udělal víc prostoru ke spaní, zavřel oči, a téměř okamžitě se ponořil do říše snů. Už tedy nemohl vědět o tom, jak jeho spící tvář Sasuke potichu pozoruje. Díval s na jeho zavřené oči, blonďaté vlasy a lehce pootevřená ústa, která přímo vybízela k polibku. Sasuke se pousmál, byl docela zvědavý, jestli by ho jeho polibek vznudil. Pomalu se k němu naklonil, a jemně jako motýl se otřel o jeho rty. Nic. Naruto dál spal tvrdým spánkem. Sasuke si povzdychl, dobře si uvědomoval svou právě probuzenou erekci. Už to bylo dlouho, co někoho měl, a i tento malý kontakt v něm vyvolal malý plamínek vášně. Byl si však téměř jistý, že by mu asi Naruto moc nepoděkoval, že po tak hezky společně stráveném večeru ho tady potají oblizuje. Odtáhl se a znovu ho začal pozorovat. Fascinovaly ho jemné pravidelné jizvy na obličeji, tři na každé tváři. Zajímalo ho, co se Narutovi asi tak mohlo stát. Naštěstí ho ani jedna z jizev nijak nepřipravila o krásu, ba naopak - vypadal díky tomu o trochu divočeji. Musel se pro sebe pousmát, jak ho ten kluk dokázal tak rychle zaujmout. Bylo mu jasné, že jeho staré já by se s modrookým blonďáčkem vůbec nebavilo, ale po tom všem co se mu stalo, byl rád, že na někoho takového narazil. Po chvíli se k němu otočil zády, a i on sám se vydal do hlubokého spánku.


Když se druhý den ráno Sasuke probudil, překvapilo ho, že je v pokoji sám. Naruto určitě vyrazil na trénink. On sám měl mít další dva dny volno. Jelikož ho neučil nikdo jiný než jeho bratr, musel na něj počkat. Nechtělo se mu vracet se do jejich společného pokoje, moc rád to tam neměl, a tak se rozhodl dát si sprchu u Naruta. Ve skříni vyhrabal nějaké spodní prádlo. Kupodivu zjistil, že mu je akorát, a začal si tak dělat obrázek o velikosti Narutových intimních partií. Se svojí představou byl dokonale spokojen, blonďáček byl nejspíš docela dobře vybavený. Povedlo se mu vyštrachat také ručník v jedné ze skříních. Potom co skoro nepřežil lavinu instantního ramenu, který na něj vypadl z horní police, se rozhodl pro tmavě modrý ručník. Poté zalezl do sprchy, kde na sebe vděčně pustil horkou vodu. Jak to tak vypadalo, Akatsuki bylo napojeno na podzemní zásoby vody. Ta vedla trubkami přes ohřevnu, kde se vyhřívali velké masy vody pro celý komplex. Každý člen ubytovaný na centrále měl tak dostatečné množství teplé vody. Sprchoval se asi deset minut, než se rozhodl konečně vylézt ze sprchy. Osušil se, a v Narutových trenkách s žabičkovým vzorem se stavil ve svém pokoji pro čisté oblečení. Navonil se svou nejoblíbenější vůní a do již suchých vlasů dal trochu gelu. Teď měl celý den jen pro sebe. Nejlepší na těchto dnech bylo to, že když Itachi nebyl přítomen, mohl se volně potulovat po celém komplexu, anebo se bavit s ostatními obyvateli sídla. Rozhodl se, že podívat do společenské místnosti. Nejdříve se stavil v malé kuchyňce pro tuňákový toast a plechovku Akatsuki (ano, tušíte správně, Akatasuki nedávno zavedlo novou kolekci limonád) a pak pokračoval v cestě. Bylo jedenáct dopoledne a Naruto měl být v tu dobu na tréninku, proto ho překvapilo, když mladíka našel spolu se svým mentorem a Deidarou v klubovně.

"Nazdar Sasuke." Uculil se na něj blonďáček, a on si tak mimoděk vzpomněl na včerejší večer, když zlehka ochutnal jeho rty. On sám mu kývl na pozdrav a sedl si do jednoho z křesel.

"Co ty tady? Myslel jsem, že máš mít výcvik." Řekl a zakousl se do toastu. Naruto se zazubil.

"Jo, to jsem měl, ale dali jsme si jenom dvě hodinky. Prý taky občas potřebuju pauzu. Takže jdeme odpoledne do kina." Dal si ruce za hlavu a spokojeně si povzdychl. Sasori na něj přitom hodil znuděný pohled, pak se zvědavě zadíval na černovláska.

"Můžeš se připojit, jestli chceš. Naruto vybral nějaký fantasy film, takže by to měla být zábava." Navrhl mu, což Sasukeho dost překvapilo. Sasoriho moc neznal, ani s ním tolikrát nemluvil, věděl jen to, že chodí s tím blonďatým chlapíkem, kterého jeho bratr nemohl ani cítit. A ten vztah byl opětovaný. Zmíněný muž se na něj podíval skenujícím pohledem světle modrých očí a zamračil se.

"To je v pořádku, nebudu vás rušit." Řekl a snažil se ignorovat Narutův zklamaný pohled.

"No ták, Sasuke, bude to bezva…"

"Jestli nechce, tak ho nenuť…" vstoupil do toho Deidara a pohodil vlasy, zrak stále upínající na Sasukeho. Ještě aby jim tak skvěle naplánovaný den kazil nějaký bratr toho pošahaného magora.

"Ten tón si odpusť, Deidaro." Pokáral ho Sasori a jeho přítel se začervenal. "Vůbec ho neposlouchej, Sasuke, on je jen předpojatý, a myslí si, že jsi jen kopie svého bratra." Při těch slovech se Sasuke na Deidaru ukřivděně podíval.

"Nejsem jako on…" zavrčel.

"Super, tak domluveno." Zavýskal nadšeně Naruto. Pak se celou dobu na všechno okolo usmíval. I když by Sasukemu nevadilo zůstat doma, byl rád, že se může také konečně jednou podívat ven. Tím, jak ho Itachi držel stranou od ostatních, si nejspíš moc dobrou pověst nezískal, a rád by to napravil. Chvíli všichni společně sledovali televizi, než se starší blonďák omluvil, že musí jít uvařit oběd. Normálně by vařila Konan, ale momentálně byla v devátém měsíci krizového těhotenství, takže už nějaký ten týden ležela v nemocnici. Mohlo to na ní přijít každým dnem. Aby zatím ostatní členové Akatsuki během její nepřítomnosti nepomřeli hladem, rozhodli se, že si každý den budou losovat službu o vaření. Tentokrát měli štěstí, Deidara z nich uměl vařit nejlépe, takže se nemuseli bát, že by se jim udělalo špatně, jako posledně, když vaření vyšlo na Zetsua. Nikdo si nebyl úplně jistý, co za bylinky a přísady jejich přírodu milující kolega do jídla přidal.

Asi za třičtvrtě hodiny je Deidara zavolal na lehký oběd. Spoléhal se na to, že v kině se určitě všichni zaplácnou popcornem, a tak udělal jen nějaké palačinky postříkané šlehačkou, se spoustou cukru. Sasukeho překvapilo, že on dostal šlehačky nejméně, ale nevadilo mu to. Sladké neměl moc rád, a přepokládal, že za těch pár měsíců to nejspíš Deidara odkoukal. Najedli se, každý se skočil převléknout a mohli vyrazit. Vyjeli výtahem na povrch, kde na ně již čekalo Sasoriho černé auto s kouřovými skly. Když nasedli, všiml si Sasuke, že je nejspíš v plné výbavě, jelikož po chvíli začal cítit teplo po zadkem. Jelikož byl listopad a dny už bývaly chladné, Sasori zapnul vyhřívání sedadel. Dostalo se mu za to několika vděčných slov.

Než film začal, stihli si ještě dojít na záchod, projít pár obchodů (přičemž všichni zírali s otevřenou pusou na nové modely všech střelných zbraní, co právě přišly) a koupit popcorn a colu. Poté zamířili do sálu, ve kterém měli hrát fantasy film Warcraft. Sasuke se posadil po Uzumakiho pravici, zatímco ostatní po jeho levé straně. Film byl poutavý už od začátku, nejvíc se Sasukemu líbila práce s efekty, především to, jak si pohráli s magií. Sám král říše lidí mu přišel v celém příběhu snad nejvíc zbytečný. Přibližně v polovině filmu se k němu Naruto naklonil.

"Sasuke?"

"Hm?" zabručel.

"Jen jsem se tě chtěl zeptat, víš… ale nemusíš mi na to odpovídat, jestli se ti nechce… no, ale rád bych to věděl."

"Naruto, přejdi k věci." Poprosil si ho.

"No… ehm… včera... zdálo se mi, žes mě… políbil…" snažil se ze sebe vykoktat Naruto. V Sasukem by se krve nedořezal. Vždyť ten hňup měl spát, tak jakto, že si to pamatuje? Naruto ještě dál brebentil, ale Sasuke ho vůbec neposlouchal. Přemýšlel, jestli to má popřít, nebo říct pravdu. Nakonec se však rozhodl pro to druhé.

"Jo… no… políbil jsem tě."

"A… aha…" zamumlal jen Naruto. Potom už nic neřekl, a Sasuke nevěděl, co si má myslet, takže se znovu zaposlouchal do děje. Po chvíli na své ruce ucítil jemný stisk. Musel se pro sebe usmát, ten blonďák byl opravdu roztomilý. Propletl své prsty s jeho a jeho dlaň jemně stiskl, aby druhý chlapec věděl, že mu to nevadí. Sice to nebylo vidět, ale i Naruto se pro sebe uculoval. Pustili se až ve chvíli, kdy se světla rozsvítila, a film skončil.

"To bylo naprosto parádní!" zahalekal Deidara, když vyšli ze sálu. Naruto se k němu okamžitě přidal, a jeden druhému sdělovali, co se jim na filmu líbilo nejvíc. Sasuke je pobaveně pozoroval, a Sasori si práskl rukou přes obličej.

"Co je?" zeptal se Sasuke.

"Už vidím, jak o tom ani jeden z nepřestane mlít aspoň dva týdny." Zachmuřil se. Sasuke se zasmál, což druhého muže překvapilo, smích od toho kluka snad nikdy neslyšel.

"Je fakt, že Naruto dokáže vykecat díru do hlavy." Sasori na něj ještě chvíli překvapeně zíral, než se taky potichu zasmál.

"To máš pravdu, ale Deidara je mnohem horší." Sasori měl důvod k obavám, protože oba blonďáky moc dobře znal. A taky že měl pravdu, další dvě hodiny - u jídla v McDonaldu, v převlékacích kabinkách i po cestě domů autem pořád řešili věci ohledně filmu. Dokonce si i sedli spolu na zadní sedačky, takže Sasuke musel seděl vedle Sasoriho vepředu. Vůbec mu to nevadilo, hezky se mu s ním mlčelo. Než se dostali domu, užvaněná dvojice stačila zkritizovat celý film a přejít k dalším filmům. Nakonec se shodli, že na večer vymysleli skvělý program, a to takový, že budou všichni čtyři koukat na prodloužené verze Pána prstenů. Sice se Sasukeho ani Sasoriho nikdo neptal, jestli mají zájem, ale kdo by přece takovým dvěma roztomiloušům odmítl? Milenecká dvojice se odešla převléknout, a stejně tak učinili Sasuke a Naruto. Když se ale Uzumaki rozhlédl, zjistil, že místo u svého pokoje, stojí u toho Sasukeho a usmívá se na něj jak měsíček nad hnojem. Sasuke se k němu přiblížil tak blízko, až se Naruto opíral o zeď a Uchiha ho blokoval svým tělem. Nemohl pryč… a komu by se taky chtělo.

"Víš, Naruto…" začal Sasuke a lišáčky se ušklíbl. "Ráno jsem si půjčil tvoje spodní prádlo, tak doufám že, ti to nevadí." Řekl a sledoval jeho výraz v obličeji. Naruto jen civěl. Uchiha Sasuke, ten černovlasej bůh a jeho kamarád má na sobě jeho trenky? Okamžitě zrudl v obličeji jako rajče, a modlil se, aby to nebyly ty se žabičkama. Pak ho napadla další věc - jeho trenky jsou v intimních partiích Sasukeho? Přišlo mu, že se na chodbě nějak oteplilo. Skoro si ani nevšiml, že se k němu černooký chlapec naklání. Obdaroval ho takřka motýlím jemným polibkem. Naruto strnul, ale pak se uvolnil. Nechal se Sasukem líbat a sám mu zlehka odpovídal, ruce mu obmotal kolem jeho vypracovaného těla. Nemohl uvěřit svým očím. Samozřejmě, jen obrazně, oči měl zavřené a právě byl na vrcholu blaha. Sasuke se od něj odtrhl ve chvíli, když už se mu nedostávalo moc kyslíku. Také cítil, že krev z jeho mozku přechází do nižších partií, a on nechtěl, aby si o něm Naruto myslel, jaký je nadrženec. "Půjdu se převléknout, a pak dorazím na film. Počkáš tam na mě, hm?" usmál se a Naruto jen omámeně kývl. Se zdřevěnělýma nohama se vydal ke svému vlastnímu pokoji, obléct si něco pohodlného.

Sasuke se za nim chvíli díval, než přešel ke dveřím od svého pokoje. Bylo pootevřeno, což bylo zvláštní, jasně si pamatoval, jak zavíral. Vstoupil do místnosti. A našel tam Itachiho.

"Nazdar Sasuke." Bylo první, co mu bratr řekl. Seděl na posteli, strnule, jako mrtvola a díval se přímo na něj. Sasuke se snažil potlačit sílící paniku, a dělal, že se vůbec nic nestalo.

"Ahoj. Jsi tu nějak brzy, ne?" usmál se na něj finglovaně, ale měl pocit, že to vypadá spíš, jako by ho tahali na skřipec.

"Vždycky se snažím dokončit práci co nejdřív, abych s tebou mohl trávit víc času. To už bys mohl vědět, Sasuke." Stále mluvil klidně, ale z hlasu mu již byl znát odpor. Sasuke si sundal košili a chystal se obléct do domácího trička, když ho z ničeho nic Itachi surově chytil za paži.

"Hej, co to jako děláš?" obořil se na bratra.

"Myslel jsem… že jsem ti dost jasně vysvětlil, že se s tím klukem nemáš bavit." Zavrčel na něj starší Uchiha a propaloval ho pohledem.

"To mi jako zakážeš bavit se s každým, kdo je mi aspoň trochu sympatický?" vyjekl Sasuke a snažil se ze sebe jeho ruku setřást, on ho však držel pevně. "Kašlu na tebe." Byl odhodlaný nenechat se spoutat. Jestli něco nesnášel, tak to bylo upírání svobody.

"Tak to teda ne chlapečku." Zasyčel Itachi, škubnul rukou a strhl Sasukeho na svojí postel. Bohužel použil moc síly, Sasuke skoro přelítl a hlavou se udeřil o noční stolek. Ruka mu okamžitě vystřelila k místu, kde ucítil palčivou bolest.

"Jsi normální ty magore?!" zařval na něj Sasuke, z jeho hlasu byla bolest patrná víc než dost. Podíval se na ruku a uviděl na ní krev. Skvělé, rozrazil si hlavu. "Teď jsi spokojenej?!" hodil na něj obviňující pohled. Čekal, že se mu bratr omluví, ale to se šeredně spletl. Itachi na něj koukal naprosto klidným, ledovým pohledem. A pak si z ničeho nic začal sundávat oblečení. Tričko šlo dolu jako první, a když si rozepínal pásek, Sasukemu došlo, v jakém je maléru. "Co to sakra děláš?" téměř zašeptal. Itachi se svlékl do spodního prádla, přešel k posteli, a vzpínajícího se Sasukeho uvěznil pod svou váhou. Poté se naklonil k jeho uchu.

"Spokojený? Ani za nic." Zašeptal. Sasuke se zpod něj pořád snažil dostat.

"Tak slez ze mě sakra! Ty úchyle jeden." Přiletěla mu facka.

"Ty malej spratku, to nevidíš, co pro tebe dělám? To nevidíš, že pro tebe chci jen to nejlepší? A ty se místo toho cucáš na chodbě s tím blonďatým idiotem."

"Jestli pro mě chceš to nejlepší, tak mě kurva pusť!" ječel Sasuke. Měl strach, kam až to může zajít. Cítil, jak s jeho břicha dotýká něco tvrdého, když se nad ním Itachi nakláněl. Proboha…To snad není možné, to přece nemohla být pravda. Jeho bratr je vzrušený, co se to proboha děje? "Itachi… prosím, jestli mě máš rád… nech toho." Nebyl zvyklý škemrat o milost, ale věděl, že tohle není dobrá situace.

"Rád? Já tě miluju, Sasuke. Už jsi mohl být dávno můj, kdyby mě od tebe neodehnali."

"C… co to povídáš, bráško?" téměř šeptal Sasuke. Začínalo se mu dělat špatně, tohle nebylo správné, snad ho Itachi nechce…

"Byl jsi tak krásný, už jako malý. Věděl jsem, že jednou budeš můj, i jinak, než můj bratr. Už jsem skoro dosáhl svého vytouženého cíle, v deseti už jsi byl vyvinutý tak, jak jiní kluci nebývají ani ve třinácti." Sasuke ho poslouchal, v očích se mu pomalu začali tvořit slzy. "Kdyby mě tenkrát otec nenachytal, jak jsem si s tebou chtěl pohrát, mohli jsme být celá ta léta spolu, Sasuke." V očích se mu zablesklo šílenství. "A teď, po takové době, konečně nastala ta chvíle." Zavrněl a kousl bratra do krku. Ten jen vytřeštěně, s očima plnýma slz zíral do stropu. "Teď budeš můj."


Na závěr Vám všem moc chci poděkovat, že čtete a komentuje mé povídky (Ano, opakuju se :D)
Doufám že jsem Vás moc nenaštvala tím, jak se tahle povídka vyvíjí :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 30. června 2016 v 22:59 | Reagovat

chudak sasu tak a teraz sa nadalej bude obvinovat za smrt rodicou ked zistil ze vlastne vyhodili brata pre jeho bezpecnost a otec si myslel ze je stejne chory zvrateny ako brat ze je obluda.....ale seknut to v tom najlepsom nebol dobry napad uz teraz sa neviem dockat dalsieho dielu ooo a mimochodom novy dizajn je uzasny krasne skombinovane :-D

2 Mei Mei | Web | 1. července 2016 v 11:51 | Reagovat

No to si snad děláš-! Takže to není "špatní rodiče", ale "špatný bratr". 😆 Doufám, že Sasuke bude volat o pomoc a přijde mu na pomoc seme Naruto, i když tady vyčnívá spíš jako Uke :D
Jinak, jak jsi zmínila Warcraft, nahrnuly se mi slzy do očí Q.Q A chovala jsem se přesně jak Naruto s Deidarou, když jsem vyšla z kina :D

3 Sakurako-neko Sakurako-neko | Web | 2. července 2016 v 18:25 | Reagovat

Koment jsem psala uz včera ale děcka me ho nenechali dokončit :(
Tak jen narychlo :-D  Ha říkala ze tam bude uchihacest!!! :-D naruto nebo sasori ho ale musej zachranit :-D
Btw. To jejich 'rande' bylo taaak cute <3 :-D  :-D  :-D

4 Hentai no Kame Hentai no Kame | Web | 5. července 2016 v 17:07 | Reagovat

Hohoho! (predstavuj si nadržaného Jirayiu, nie Mikuláša).
Tak aj ONI išli na Warcraft! :D Heh, zajtra si ho pozriem s kamošom, aká to náhoda. :D
A ten uchihacest na konci, zabite ma niekto... alebo ešte lepšie, zabijem Itachiho...
Ani sa nedivím, že Fugaku tak vystrájal, keď obaja jeho synovia vyzerali ako "obludy, ktoré zneužívajú všetko, čo má vtáka". Ako rodič by som tiež podnikla isté kroky, ale trochu iné. Rozhodne by som nespravila takú hlúposť, ako vyhodiť toho pedofila na ulicu. (Som síce yaoistka, ale pedofília, aj keď je to yaoi, je u mňa tabu.)

5 Majo Majo | Web | 10. července 2016 v 11:32 | Reagovat

[1]: Děkuju za pochvalu dílu, i vzhledu blogu :3 udělala jsi mi radost :3 ano, vždycky se to snažím ukončit v nejlepším :D

[2]: Já  Naruta jako semeho vůbec nevidím, je to pro mě typický uke :D Já taky hele, ten film byl naprosto úžasný :3

[3]: Jej, ošklivé dětičky! :D ale stejně jsem ráda, že sis našla čas na čtení, i když jsi nemusela :D Děkuju :3

[4]: nadržený Milukáš... hmm, to je zajímavé :D tak doufám, že sis film užila stejně jako já, já na něj čuměla s otevřenou pusou :D máš pravdu, vyhodit pedofila na ulici je blbost, ale zas nechat zavřít syna do ústavu... no příště si to líp promyslím, ale děkuji :D

Všem děkuji za komentáře, zbožňuju Vás :3

6 Shiki-chan Shiki-chan | E-mail | Web | 10. července 2016 v 14:44 | Reagovat

Bože to Itachiho měli odvést do léčebny a ne Sasukeho.... obvykle incest u těch dvou mi nevadí, ale Itachi je totální magor...Naru-chan utíkej ho zachránit!!!

7 Majo Majo | Web | 10. července 2016 v 15:09 | Reagovat

[6]: To bylo hlavní, udělat z Itachiho Magora :D

8 Shiki-chan Shiki-chan | E-mail | Web | 10. července 2016 v 15:56 | Reagovat

[7]: Opět CHudák ITy :D :D

9 Ája Ája | Web | 14. září 2016 v 0:10 | Reagovat

Ahhhhhhh né!!! To né, to se mi nelíbí, asi jsem fakt ItaSasu fanatik, ale prosím, ať si Naruto nehraje na hrdinu a nechce Sasukeho od Itachiho dostat :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama