Vyberte nadcházející povídky! :3

Krev zmizelého vyjde ve čtvrtek odpoledne



Zavržený 4

17. června 2016 v 11:34 | Zdeptaná Majo |  Zavržený
Můžete mi říct, proč jsem šla na vejšku? Protože já to nechápu. Vůbec.
Včera po celodenním učení jsem si řekla, že si večer spravím náladu a něco napíšu. Na to, jak jsem byla unavená, se mi kupodivu psalo docela dobře. V půl 12 jsem to sem chtěla nahrát, abych se s tím dneska nemusela otravovat. Samozeřejmě byla bouřka a nešel internet. Tak jsem si řekla, že ten posranej krám vytrhnu ze zdi a hodím ho z okna půjdu spát a nahraju to sem dneska. Itadakimasu.

Setkáváme se s dalšími členy Akatsuki, a dokonce i s jedním zajímavým mladíkem. (kdo to asi bude viďte? :D)




Naruto se unaveně nasoukal do své malé koupelny a opřel se o umyvadlo. Zadíval se na sebe do zrcadla a ušklíbl se. Fialové kruhy pod očima hlásaly, že tento den byl opravdu těžký. Povzdychl si, svlékl se a zalezl do sprchy, kde na sebe pustil pořádně horkou vodu. Věděl, že by se teď měl začít otužovat, ale tuhle slast si prostě nedokázal odepřít.


Brzo ráno ho vzbudilo hlučné a vytrvalé klepání na dveře. Když se konečně po pěti minutách zuřivého bouchání vydrápal z postele, našel za dveřmi již značně naštvaného Sasoriho. Zaspal, samozřejmě, a jak se o pár minut později dozvěděl, rudovlasý člen Akatsuki nic takového netoleroval. Pro příště věděl, že musí být všude včas, a nejlépe ještě o deset minut dříve. Možná kdyby předchozího večera mohl usnout, místo toho aby poslouchal vášnivé vzdechy jistě velmi roztouženého Deidary, tak by nebyl zaspal. Takovou výtku si ovšem svému mentorovi nedovolil říct, a tak spolkl svou nevraživost z nevyspání, oblékl se, v kuchyni do sebe rychle naházel něco k jídlu a už upaloval za vedoucím této menší podzemní komunity. A taky majitelem čokoládových tyčinek Akatsuki. Předpokládal, že od něj bude chtít něco velmi důležitého, když kvůli tomu musel vstávat tak brzy. Proto pro něj byla přednáška o členech spolku, výukových metodách a krátkém sledu laboratoří a vysvětlení, k čemu jsou dobré, byla překvapením. Potom ale usoudil, že se mu něco takového bude do budoucna hodit, a tak pečlivě poslouchal a nevyrušoval, občas si jen neklidně poposedl. Svojí hyperaktivity se prostě už asi nikdy nezbaví.

Odpoledne po skromném obědě mu Sasori ukázal celé podzemní prostory, které nebyly určené k obytné funkci. Právě od té byly odděleny velkými pancéřovými dveřmi s všemožnou ochranou, aby se škodlivé látky či malá radiace z nějaké nepovedené výbušniny nedostali z pracovní zóny ven. Jedním takovým pokojem byla Sasoriho pracovna, kde mu ukázal svůj výzkum a zároveň vášeň v tvorbě nových jedů. Když o nich Sasori vyprávěl, něco v jeho očích se zalesklo. Dokonce také procházeli okolo místnosti, kde za deseti centimetry silným ochranným sklem zkoušel Deidara rozběhnout svou novou výbušninu. Poté se přesunuli na povrch do zadního, nově přistavěného sektoru, aby se Naruto trošku procvičil. Už se nemohl dočkat, že dostane do ruky zbraň, ale na to se mu Sasori pouze vysmál a do ruky mu hodil hůl. Mladík samozřejmě brebentil, že je to jak ze starých ninja fimů a že takovou blbost se učit nebude, stačily však dva pohyby, aby ho jeho mentor pomocí cvičební hole srazil k zemi. Vzpurná Narutova povaha se postarala o zbytek, a on tak za celý zbytek odpoledne utržil mnoho modřin. Nejhorší na tom všem bylo, že mu připadalo, že se vůbec nic nenaučil. Nakonec ho rudovlasý poslal se vysprchovat s tím, že se uvidí u večeře. Uzumaki doufal, že bude vydatnější než oběd, protože mu příšerně kručelo v břiše.


Horká voda dopadající na jeho tělo krásně uvolnila jeho zatuhlé svaly. Všiml si, že už se mu začínají tvořit modřiny. Příště to Sasorimu určitě nandá! Jen ho musí víc pozorovat, aby věděl, k jakému útoku se zrovna chystá. Do dlaně si vymáčkl tubu se šamponem, který si následně na to rozmatlal po blonďatých vlasech. Další na řadu přišlo jeho tělo, usilovně se snažil ze sebe smýt všechnu špínu toho dne. To nejlepší na konec, samozřejmě. Přejel po svém penisu a chvíli se rozmýšlel, jestli má vůbec cenu začít nějakou akci. Pak to však zavrhl, už i na masturbaci byl příliš unavený. Když vylezl z vody, všiml si, že zrcadlo je úplně zamlžené. Neodpustil si malou dětskou blbost, a s lišáckým úsměvem na něj prstem nakreslil velkou vaginu. Když byl se svým výtvarným uměním spokojen, zabalil se do ručníku a další si obmotal okolo hlavy.

Po vstupu do pokoje si všiml, že na posteli leží nějaké oblečení. Díky bohu, to, co měl na sobě, přece nemohl nosit celý zbytek života. Nehledě na to že určitě ještě krapet vyroste. S kombinací černého trička, džínů a oranžové mikiny byl celkem spokojený. Dal ručníky na malý sušák a vyrazil na večeři.

Atmosféra v jídelně byla docela příjemná, když dorazil. Mile se na všechny usmál a zamával Hidanovi, než si našel místo vedle Sasoriho. Všiml si, že v místnosti se nachází nový člověk, někdo, koho ještě neznal. Deidara s Hidanem si zrovna nahlas dělali srandu z jeho modřin, zatímco ho sledoval. Ten muž měl zelené vlasy, a co bylo přinejmenším podivné, bylo jeho chování. Jakoby nervózně či netrpělivě těkal očima ze strany na stranu. Sasori se k němu naklonil.

"To je Zetsu." Pošeptal mu do ucha. "Moc často tady s námi nebývá, spíš se společnosti straní, než aby jí vyhledával." Vysvětlil. Naruto kývl na souhlas, že chápe. O tomhle chlapíkovi mu ráno vyprávěl Pein - zvláštní, až téměř schizofrenický samotář, milující přírodu. Vzpomněl si, že procházel okolo laboratoře z různými podivnými rostlinami. Prý nikdo nevěděl, co tam dělá za pokusy. A Naruto to možná ani vědět nechtěl.

"Ahoj." Když uslyšel hlas z druhé strany, polekaně sebou trhl. Díval se do dvou temných očí. Vedle něj na židli, vlastně v čele stolu, seděl jakýsi černovlasý mladík, který si ho zvědavě prohlížel. To jsem tak mimo, že jsem si ho nevšiml? Pomyslel si překvapeně, analyzujíc zatím černovláskův pohled.

"Ahoj…" oplatil.

"Jsem Sasuke…" jemně, skoro neznatelně se pousmál. Naruto si všiml, že to byl pouze úsměv rtů, a ne očí. Ty jeho oči… přišlo mu, že už takové viděl, ale nemohl si vzpomenout kde. Samozřejmě… tohle musí být mladší bratr toho Uchihy. "Nikdy jsem tě tu neviděl." Poznamenal černovlasý, čímž ho vytrhl z úvah.

"Huh… jsem tady teprve od včerejška."
"Hm, samozřejmě, já se vrátil až dnes." Řekl si jakoby pro sebe.

"Vrátil?" Sasuke na něj znovu přivedl svou pozornost.

"Ano… byl jsem na terénním cvičení, přežití v divočině. Podle mě je to naprostá ztráta času, ale vypadá to, že tamhle Zetsu si ji vyškemral." Poznamenal a očima poukázal na Zetsua.

"Jo… on vypadá tak…" zadíval se na něj. Stále skenoval jídelnu ze stranu na stranu. "zajímavě." Řekl nakonec a pokrčil rameny. "A, ehm… jsem Naruto." Dodal ještě, když si vzpomněl, že se nepředstavil. "Jsem tu nový v učení. Sasori je můj mentor." Vysvětlil. Černovlásek jenom kývl. Tedy, ukecaný ten kluk moc není. "Jaké to je u ostatních členů, když tě zasvěcují?" zeptal se ještě, jak chtěl nadhodit konverzaci.

Sasuke pokrčil rameny. "Mě učí jen můj bratr." Dál zjevně v rozhovoru pokračovat nehodlal.

Když se na stole před ním objevil talíř horké polévky a houska, která vypadala jako právě vytažená z trouby, vděčně se otočil za sebe, kde našel Konan obsluhující ostatní. Vděčně se na ní usmál a ona na něj mrkla a úsměv mu oplatila. Docela ji obdivoval, že s tím obřím bubnem ještě obsluhuje partu mafiánů, ale když se do jeho žaludku dostala první lžíce polévky, všechny myšlenky ho přešly a on ji celou zhltl během okamžiku. Dál se pustil do pečeného vepřového, a po půl hodině mlaskání si myslel, že snad praskne. Když zaslechl tichý smích, otočil se.

"Aby se ti neudělalo těžko." Varoval ho s hranou starostí jeho nový známý Sasuke. To se blonďáčkovi nelíbilo, přeci jen byl unavený a právě se neuvěřitelně nacpal, byl zralý akorát tak na postel. Zamračil se. Chtěl mu něco odseknout, v tu chvíli se ale v místnosti rozhostilo ticho. Právě dorazil Sasukeho starší bratr. Skoro to vypadalo, že se ochladilo, když skenoval prostor svýma černýma, ledovýma očima. Nakonec se zastavil na svém bratrovi, pak se však přesunul na Naruta. V Uchihově obličeji nezměnil polohu jediný sval, grimasu zachovával stále stejnou, přesto však Uzumaki nějakým způsobem věděl, že starší z Uchihů zuří vztekem. Ledovým, maskovaným vztekem.

"Sasuke…" jediné slovo, jméno, vyřkl svým hlubokým hlasem. Blonďáček si uvědomil, že jeho hlas ještě předtím neslyšel. Jmenovaný seděl na židli a neodpovídal, chvíli to vypadalo, že mezi sebou mají nějakou tajemnou oční hádku. Pak ji asi mladší z nich vzdal, protože se zvedl, zdvořile se se všemi rozloučil a šel za bratrem. Před odchodem se však nezapomněl na Naruta otočit a mrknout na něj.

"No… to bylo přinejmenším divný…"

"Nech to bejt." Zamumlal mračící Deidara. Naruto se trochu zasekl, kdyby mu druhý modrooký blonďák neodpověděl, vůbec by netušil, že řekl své myšlenky nahlas. Potichu ukusoval svůj dezert (Konan se opravdu v kuchyni činila i jako těhotná) a přemýšlel. Konverzace se mezitím vrátila na stejnou míru hlasitosti, jako byla předtím. Halekající Hidan, ukecaný Deidara a smějící se Konan.

"Trápí tě něco?" zeptal se Sasori, když si toho všiml. Za celý den si totiž ověřil jeden fakt - má štěstí na naprosto idiotské ukecané blonďáky. Proto mu Narutovo mlčení nešlo do hlavy. Že by ho opravdu tak unavil ten dnešní výcvik s holemi? "Jestli toho bylo moc, můžu zítra zvolnit." Navrhl.

Modrooký zavrtěl hlavou. "Ne, to ne." Nebyl přeci žádná třasořitka. Ani si nechtěl nasrat do kalhot, jak předchozího dne vtipně a nahlas prohlásil Hidan. "Jen… na tom Uchihovi… hmm Itachim, je něco divného. Je takový… ledový." Otřásl se. Sasori si povzdychl a trochu se k němu naklonil, aby je nikdo nemohl poslouchat.

"Je to už hodně dávno, co jsem se sem přidal. Jako každý jsem měl svoje důvody. Nikomu je nevyhlašujeme, ale také se s tím netajíme. Deidara měl těžký život a vyrůstal na místě, kde by žádné dítě vyrůstat nemělo. Hidan byl členem nějakého loupícího mládežnického gangu a byl v jednom pasťáku za druhým. Zetusa Pein vytáhl z nějakého pokusného ústavu… proto ty tiky."

"A ty?" zajímalo Naruta. Akasuna se pousmál.

"Já jsem se sem přidal dobrovolně. Už od malička mě fascinovaly jedy, a no… co si budeme povídat, to není zrovna koníček, který by u nás doma schvalovali. Pamatuju si, jak babička vyváděla, vždycky když mě načapala. Ale to není to hlavní, co jsem ti chtěl říct. Byl jsem tu už rok, když nám šéf představil Itachiho. Tehdy mu bylo osmnáct, a bylo na něm vidět, že je chytrý a schopný… ale zamlklý. Jelikož ani já nejsem ukecaný, když to není vyloženě potřeba, docela jsme si tenkrát sedli. Ale pořád mezi námi bylo něco, něco co jsem nedokázal určit. Byli jsme kolegové, to ano ale nebyli jsme přátelé. A Uchiha byl rok od roku zamlklejší a no… divnější. Nevím jak jinak to říct. Ale ještě jsme občas prohodili pár slov. Úplné utlumení nastalo až ve chvíli, kdy jsem sem přivedl Deidaru."

"Tys sem přivedl Deidaru?" podivil se Naruto.

"Ano, ale to je příběh na jindy." Druhý blonďák asi slyšel, že zaznělo jeho jméno. Jen se na ně dva zaculil, vlepil Sasorimu pusu na tvář a znovu si začal povídat s Konan. "Už od začátku se ti dva nemohli ani vystát, a co jsem nechápal, Itachi začnal ignorovat i mě. Chvíli jsem si myslel, že se mu třeba Dei líbí, a že nad ním nejspíš držím moc strážnou ruku, ale pak jsem zjistil, že to nebylo ono. A když se Pein začal dávat dohromady se svojí asistentkou, pochopil jsem, že problém není sám Deidara. On nejspíš prostě nemůže vystát všechny, co mají nějakým způsobem úspěšný vztah. Nepochopil jsem to." Dovyprávěl všechno, co potřeboval.

"To je fakt docela ujetý." Zamumlal Naruto. "Sasuke nevypadá, že by měl sklony k takové magořině." Poznamenal.

"Všiml jsem si, že sis s mladým Uchihou povídal. Jestli tě můžu o něco poprosit, dohlídni na něj očkem. Ten kluk je možná trošku namyšlený, ale vcelku vypadá, že je v pohodě. Bojím se, aby na něj Itachi neměl špatný vliv." Poprosil. "Přijde mi, že mu snad ani nedovoluje se s námi bavit."


Toho večera mu dal Sasori mnoho námětů k přemýšlení, a on opět nemohl usnout. Přetáčel se ze strany na stranu, ale pořád to nešlo. Aspoň se tentokrát z vedlejšího pokoje neozývaly žádné perverzní zvuky. Přemýšlel. Vracel se k událostem za poslední dva dny, kolik se toho stalo. Jako poslední si vzpomněl na černovlasého mladíka, jehož ústa se usmívala, ale oči byly smutné. Proč to? Stalo se mu snad něco? I když vypadal tiše a zamyšleně, Naruta zaujalo, s jakou rychlostí se s ním seznámil. Sasori měl pravdu, vypadal jako v pohodě kluk… a ještě ke všemu byl moc hezký. Naštěstí pro Naruta nepodědil děsivý pohled jeho bratra.

Když konečně usnul vyčerpáním, zdálo se mu o čokoládových tyčinkách.

Chci mockrát poděkovat všem. kteří tuto povídku čtou a komentují. Vím, že se opakuju, ale vlévá mi ro novou krev do žil a chuť psát dál :3
Vaše Majo :3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ronnie Ronnie | 17. června 2016 v 15:21 | Reagovat

Megaa:3 prosím co nejdřív novy díl:33

2 emma emma | 17. června 2016 v 15:58 | Reagovat

Uzasne uz aby bolo pokracovanie :-D

3 Hentai no Kame Hentai no Kame | Web | 17. června 2016 v 17:47 | Reagovat

Ten koniec ma rozsekal :D :D ako vážne, a on si aj bude pamätať, čo sa mu snívalo? Rozkošné, tiež by som chcela :D
Zetsu ako pokusný je úchvatný (začínam mať pre neho slabosť), Deidara rozkošný, Itachi protivný (psí čumák) a Hidan je jednoducho Hidan :D
Dávam si ťa do obľúbených blogov a teším sa na ďalší diel.

4 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 17. června 2016 v 20:21 | Reagovat

uzasne velmi sa tesim na dalsi diel som zvedava na itachiho a sasukeho tajomstva....naruto velmi krasne zapadol do kolektivu :-D

5 sakurako-neko sakurako-neko | Web | 17. června 2016 v 22:24 | Reagovat

:-D tak Itachi si Sasukeho hezky hlídá, cítím ve vzduchu nějaký ten uchihacest? xD každopádně Naruto se s ním určitě spřátelí...velmi blízce hádám :-D  :-D

6 Mei Mei | Web | 18. června 2016 v 11:47 | Reagovat

Omg, že by se konečně projevil Narutův budou partner? :D Čekám na to celou povídku :D A bud čekat dál :D

7 Majo Majo | Web | 18. června 2016 v 14:32 | Reagovat

[1]: Neboj, na dalším už se pracuje ;)

[2]: Už see blííží, ale nevím kdy další díl vydám, začala jsem pracovat na další povídce :)

[3]: Jsem naprosto unešená z tvých komentářů, moc ti za ně děkuju a jsem ráda, že se ti povídka líbí. Joo ze Zetsua jsem prostě musela udělat trochu šílence..:D a Itachi jako studený čumák začíná :D

[4]: Musela jsem ho nechat zapadnout, přece jsem ho nemohla nechat se trápit :D potrápím jiného člena Akatsuki :D

[5]: Uvidíííš, uvidíš, nebudu spoilerovat, každopádně se máš na co těšit :D

[6]: Dá se říct že ano, ale hlavní zápletka teprve přijde :D

8 Shiki-chan Shiki-chan | E-mail | Web | 10. července 2016 v 14:13 | Reagovat

Zdálo se mu o čokoládových tyčinkách.... :D fajn ono něco co vypadalo celkem vážně zabiješ hláškou na konci :D :D a ještě něco... "Mě tu učí jen můj bratr" ... moje reakce... no tak si naser :D :D tohle ale vypadá zajímavě, jsem zvědavá jak to půjde dál a taky to že má Sasori štěstí jen na idiotské ukecané blonďáky :D :D :D :D néééé

9 Majo Majo | Web | 10. července 2016 v 14:32 | Reagovat

[8]::D občas se snažím o nějaké vtipné prvky, ale přijde mi, že mi to vůbec nejde :D Jako u tvé reakce "no tak si naser" jsem se smála hodně dlouho, fakt mě to pobavilo :D děkuju že ti to vůbec stojí za čtení, děláš mi obrovskou radost :D

10 Shiki-chan Shiki-chan | E-mail | Web | 10. července 2016 v 15:55 | Reagovat

[9]: Kdyby nestlo, tak to po prvních pár řádcích zavrhnu, ale zaujala si a to se cenní :D :D no ale mě to tak přišlo, takové povýšeně mě učí můj bratr a mojeokamžitá reakce byla hned no tak si naser :D :D prostě to smao vyletělo :D :D

11 Ája Ája | Web | 13. září 2016 v 23:55 | Reagovat

Awwwwww jak si Itachi brášku hlídá, debilní Naruto, ať na něj ani nekouká :D. Prej pohlídat... šak on si ho Ity pohlídá sám :3 ...doufám :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama